27.7.2009 co na to říct...

Ráno bylo ve znamení žehličky, ale občas je třeba ji vzít do ruky ve správnou chvíli a práce je 4 krát méně :o) žehlila jsem cejchy, vždycky nechávám žehlení na večer , ale na cejchy se musí vlítnout v ten správnej okamžik i když vím , že lepší je vždycky zalízt do cejch :o))) Maruška byla hodná a nechala mě to udělat. Potom jsme šli k Jindrovi na kafčo a ohřáli si tam zbytek od soboty. Přinesla jsme ještě noční zelnou polívku abychom si nacpali bříška. Maruška miluje bílé polívky a tak snědla za asistence Ťapinky talíř polívky i meruňkový knedle.

Pak jsme šli domů opět s pláčem , Maruška se vždycky loučí do nekonečna a pořád chce pusínky.Po vyspání pak ven, dostala sukýnku, má je moc ráda ale jinak je jako já taková malá rebelka. Tahle fotka je cistě dokumentační. Lámala jsme jí ze hříště a tenhle výraz je tak výstižnej pro ten vzdor :o))))

Cestou jsme se stavili pro zmrzlinu v Lídlu a svačinku. teď mě došlo, že jsem vám nenapsala jak mě ráno 3krát volala policie, chtěli číslo na Petra. Odpoledne mě zastavil jedn kluk, co ho znám že jezdil taky na hasičský soutěže. Ptal se, jestli s ním sem, že ho shání, že okrad nějakého chlapa,,, tak jsme prohodili pár slov a on mi sám řek, že na Petra už se tvoří fronta co mu chce dát do nosu slušně řečeno. A ještě mezi řečí mi řekl, že Petr vykládá, že se MU „kurvím“ s prominutím ale cituju no….on asi nechápe, že to slovo znamená, když jsou spolu dva a jeden z těch dvou to dělá s třetím…ale rozumět by tomu měl, ještě mám v živé paměti jak jsem ho načapala se sousedkou.. v době kdy jsem byla doma , šla jsme s košem a oni byli u ní, kousek za našima vchodovýma dveřmi, neb byt kde jsme bydleli byl původně 3plus 1 ale byl rozdělen na 3 byty. Prostě si to s ní rozdával v době, kdy já jsem byla doma, dva metry od našich vchodových dveří. Dodnes mi to přijde vtipné, myslím tu odvahu, či nepřemýšlení. stejně tak to co mi řek ten kluk, myšlení k nepochopení…Tenkrát jsem to sem nepsala, ale k dnešní informaci mě to tak sedělo a s odstupem času mi to přijde už doopravdy vtipný a tuhle příhodu dávám k dobru jako veselý příběh že života….. Poslední fotka kvalitově na nule, ale ten moment jak Maruška vyvaluje pupík u dveří chtěje je otevřít :o)))