20.7.2009 Den D jako debil....

Den jak vyšitej . tyhle korálky jsem koupila Marušce za 19 kaček, nutně jsme potřebovala nějakou radost . Den začal úprkem na úřad s babičkou , čas jí tlačil až ho bylo poměrně dost. Ale abych dostála klidu, vzala jsme to přes pěší zónu z babiččinou průkazkou můžu, řikám si.. aspoň nebudu muset objíždět půl města.. jenže zadrhel, jak člověk chodí pěšky tak jsem si nikdy nevšimla, v zóně Žiškova náměstí je taky jednosměrka. Do které se napojím jedině když pojedu kus zpět jednosměrnou… říkám, no to fakt neprubnu, to je proti předpisům až až.. jenže babička pospíchala…v ústí pěší zony jsem překážela prijíždějícímu zásovování.. tak říkám, než objedu půl města, t zas bude zdržení a nervy, že už tam měla být, Tak co mě napadlo nejrychleji…přejet silnici, nechat babičku vystoupit, ten kousek dojde a já pak ten kousíček couvnu zpět do té hlavní jednosměrky a objedu půl města a najedu ze správné strany, abych mohla zaparkovat kvůli babičce přímo před úřadem. No co čert nechtěl, jen co jsem přistrčila čenich auta do kraje jednosměrky , po dlouhém čekání než budu moct přejet silnici..První auto za mezerou jež umožnila projet ….městská policie…. ehm … děkuju že aspoň jen stovku…Nějak těžko se přemýšlí když starší pospíchají a nejmladší zas brečí….do toha zas chtěli rodné listy ještě, tak jsme jeli znovu domů a já byla tak v šoku, že jsem zapomněla , že mám na úřad jít taky podepisovat a v klídku čekala v autě…no kdyby aspoň všemu byl konec….

Dali jsme si u našich kafčo, nechali tammarušku babičce na pohádky a jeli na nákup do Kaufu. Balenou vodu, mlíko, kuřata jež byla v akci a hezky je zítra rozkuchám a nasáčkuju na naše společný vaření, prostě velkej výhodnéj nákup, aspoň nějaká radost za ten den byla, že jsme doplnili zásoby za rozumnou cenu…

Pak jsme jeli s Maruškou domů , oběd se nekonal, už byla unavená a u našich měla jogurt a buchtu, když más je víc, líp jí chutná. Takže jsem ji jenom uložila, sebe zásadně odbydu, vůbec když Maruška nejí.

jelikož Jindra měl běhání chtěli jsme na prochajdu, něco ve městě a podvečer na kafčo k našim. mamča volala neštasná, že jí ukradli peněženku i s dokladama. Zlatíčko moje, rve mi srdce když brečí :S Normálně tam má vždy jen pár šupů, dnes 4000. Potřebovala rozměnit 5000, tak 1000 nechala v Kauf, za ten nákup a ty fialové ještě potřebovala rozměnit , na cestu do Prahy kam pojede za doktory….Takže když už poprvé dostala soudně vybojovaný pididůchod. Tak ji o něj nějakej hajzlík připravil :o((( jsem použila nechutně slušné slovo… prostě …chjo

Tak jsem nakonec vyjížděla přímo k našim,ale o dost déle, pršelo a pak jsme v rozrušení vypnula počítač dřiv než moje hlava sepnula aby vyjela jízdní řády na středu. A že toho bylo víc tak to chvíli trvalo. V městě jsem koupila Marušce pro radost tyhle kořálky, bylo to za 5 minut před zavíjačkou. kyti pro mamču jako malou nápast jsme už nestihla, všude zavírali. Tak jsme stihli jen pekárnu kde mají déle.

U našich jsme dali kafčo a já se div nepohádala s tátou, fakt už toho bylo na mě moc. Tvrdil že ceduli s novým nájemníkem jsem mu nevytiskla na počítači, ale napsala ručně. A já tak pracně ,mezi svými 200 písmy hledala to nejbližší,aby to jméno bylo aspoň podobné původním cedulkám . Protože ty cedule se jmény nájemníků jsem vyráběla už pře x lety a o font přišla s celým počítačem. P rostě byli písmo jiný a nebylo to stejný a tak jsme to psala ručně, Já co škrábu jak pes, teď co píšu vše na Pc tak nám práci rozhýbat ruku i k podpisu. A táťka si myslí že v počítači je jedno jediná písmo… dnes to bylo na mě prostě moc…a to jsem mu to chtěla ukázat ,kouzla s Wordem.. neměl tu hrdost se jít jen podívat jak se mění písmo A co jich tam je,, nejde o to písmo. Ale to že se někdo neumí postavit za to že nemá pravdu a prostě uteče.. to nemám ráda :o((((

A Maruška byla jak drak, cestou domů jsem si otloukla ruku. Hlava děravá nevzala jsem si v Kauf. švestky na knedlíky, nebo spíš myslím ani dopoledne neměli, to by mě trklo. Mají je hned z kraje a za tu cenu šly na dračku.. a Maruška byla jak torpédo. Objevila v regálu plyšový dinosaury, tak mi k nim zdrhla 3 krát. Zamilovala si je. Pak se tam družila s nějakou holčičkou a málem s nimi odešla až ven . Dvakrát jsem ji tak 10 minut nemohla najít mezi regálama, takže když jsem ji našla na druhé straně ohromného krámu, tak jsem ji s prominutím nalupala zadek. Chvíli pobrečela a za chvíli už zas zlobila, ale řádně … jo období vzdoru, to je něco….