24.7.2009 vejlet nevejlet

Já se vám dneska musím smát, té naší výpravě do Lomnice nad Popelkou. Vzpomněla jsem si na to, jak jsmem vždycky musela škemrat abychom o těch prázdninách jeli aspoň do tý ZOO. Vždycky byla tak nějak přednější plantáž….Ač jsem vždycky měla slohy za 1 tak první slohová práce po prázdninách na téma „ kde jste byli o prázdninách „ bbyl pro mě zapeklitej oříšek. Vždycky jsem psala o slepicích a králíkách u babičky. Dnes bych je Marušce přála, takhle vyrůstat.. ale i tak si pamatuju ty mý ubrečený konce prázdnin, že jsme zas nikde nebyli…Ještě tak ve Starém Sedle, to jooo to byl vždycky ráj, tenhle prodlouženej víkend, ale nějakej vejlet někam , to byl vždycky zážitek. A já dnes vezla Taťku do Lomnice k doktorovi, páč byl z toho dost nervní, tak s ním jela i mamča. prostě jsme se ráno zbalili celá rodina, přesně tak jak mi to za ty léta chybělo a jeli na „výlet“ i když blbě k doktorům, bylo to jak rodinný výlet a já se tomu smála. Naše jsem vyložila u polikliniky a zajela k tátovi a ségře na kafe. Zrovna se balili na nějakou předváděčku s dělama, Táta balil doutnáky a furkety a Martina se o cosi taky pokoušela, Maruška se kochala její sbírkou žiraf, tohle je fakt zlomek.:o))) Když byl taťka hotovej tak jsem pro ně zajela

No a pak procházka po městě jak někde na promenádě :o))) nevím proč, dneska mi to přišlo vtipný. Byla to pohoda , všude ztemnělé obchody. Elektrika tam nešla od 7 večera do 8 do rána. V podstatě jsme akorát stihli uvařit to kafe a zase nešla. Navštívili jsme dom, potřeby aby byla víčka na meruňky, neb včerejší apokalypsa nám zničila tu největší meruňku jež byla letos totálně obalená, a k jedněm vietnamcům, Marušce tam babička koupila pantoflíčky a já super bublifuk s píštalkou :o))) Chtěli jsme dát zmrzlinu ale kvůli proudu nebyla ani nanuky nevydali tak tím rodinný výlet končil :o))) Taťku jsme vyložili na kraji města a zajeli ještě na nákup, potřebovala jsme nutně plínky a chleba, ty dva kousky jsme měla s maratonem, protože Maruška si v krámě vzpomněla dvakrát že chce bobek, tak jsme letěli ven a pokaždé to byl planý poplach. :o))) Slupli jsme pak oběd a uspala jsme Marušku….po probuzení směr Ohaveč…

dnes bylo úplně úžasný nebe… vivat polarizák

Marušku jsem chtěla nacvakat trošku v poli , hned u baráku. byla už napůl připravená do bazénu. dala jsem ji na poválený obilí aby jí to neškrábalo do nožek, přesto jsme si vyslechla „nechci fotit“ já „aspoň pár“ M. „nechci pár „ Tak usměvavý fotky do srpnového listu kalendáře se nekonaly no :o))))))

Maruška pak vegetila v bazénku , Pak přijela sestřenice Janička Z, s rodinou tak se místo meruňek konala opíkačka. Božínku to to letí… Já byla velká jako Honzík když mu bylo co Marušce .. neskutečný…

Malá podvečerní lov, ta můra byla děsně neposedná. Pořád třepotala křídly, snad konečně přiletí normální motýl, za mého dětství jsme nevěděli za kterým se hnát dřív a teď je skoro nevidím :O((( Maruška nechtěla ani domů, v autě před barákem mi brečela,že chce ke strejdovi. V takové dny mi dochází že v každém dni co je bez Jindry, prostě něco moc důležitého chybí a jak vidno, necítím to jen já, ale i ta upřímná čistá dětská dušíčka dětská dušička