Ráno jsem se probudila napůl slepá, pitomá hlava .zachránil mě čas kouzelné školky kdy Maruška koukala na pohádku a já mohla na půl hodiny zavřít oči. Pak ve zlepšeném stavu jse se šla dokurýrovat kávou :o))) Jelikož ráno jsem byla na odpis tak oběd byl pak frk frk, ale za slabou hodinku byl na stole. Maruška zdlábla a šla spinkat. Pak jsme jeli do Ohavče, na plotě se došušoval krteček , Maruška ho hned začala obskakovat a sundávat z plotu , že už je suchej, nebyl strčila jsem jí ručku dovnitř aby citila, že není, pak jsem ho otočila naruby aby vnitřek doschnul.. to jsem byla hned za teroristu. Maruška v šoku se slovy „maminko co mu to děláš :o))))))ale pak jsem jí to vysvětlila. V baráku však nikde nikdo……Když se povedl mamče na chvíli rozdýchat telefon,který jí docházel už když se mnou volala okolo poledne a nestihla do nabýt. Tak mě zavolala , že jsou s babičkou v nemocnici, že ji bylo špatně od srdce tak jeli se strejdou Pepíkem raději na vyšetření a že je pustí tak za 2 hodiny. A zas chcípnul…uf, co se dalo dělat,ale věta že je pustí za 2 hodinky šok zmírnila. Já však jsem zvyklá říkat Marušce pravdu pokud jen trochu jde, dětem přece jen nelze říct všechno. No a Maruška už ví co nemocnice a co je to nemoc tak chtěla za babičkami pořád jet. pamatuje si, jak jsme tam jezdili babičku potěšit . Prostě ať jsem dělala co jsme dělala nic jsem neudělala., Maruška se rvala z branky ven a nezajímaly jí ani práce zahradní jež tam milije. No což, jet domů nemělo cenu, když je venku tak nádherně
Tak jediné čim se mi povedlo Marušku dostat jiným směrem bylo focení za odměnu (chtěla jsem ještě do pole před Fandovský, nějakou fajn fotku do letního listu kalendáře ) a k rybníku na kačenky. Myslím že tu fotku konečně mám ….kačenky se teda nekonaly , došli jsme až skoro do půlky cesty mezi rybníkama. je tam několik metrů jen ouzké cestičky mezi dvěma rybníky. Rakosí bylo navalené na té cestičce od té vichřice, i to jsme prošli. Ale o kus dál byl v tom neužším místě padlej ten velikej strom co tam byl. Byl vrostlý v břehu Ostružiňáku a padnul do Turka. I tak jsme si to užili. I když z Marušky jsem byla lehce v šoku, vím že jí vše zajímá, ale ono jí už nestačí říct brouk a tráva, ona chce vědět jak se jmenuje. Čmeláci se jí vůbec nelíbili , zato byla unešena slimáky. Zvěř jsem dala celkem do kupy až na jednoho brouka co je tady ta fotce, ten černý s červenými puntíky. Ale teda v trávách mám hokej. Kde bych tušila , že budu muset s dvou a půl letým dítkem už chodit s atlasem. Tak ví jen co to maminka. Vše si hned pamatuje, já chci její hlavu :o))) tak zná bodláky, čekanku, sedmikrásky, jetel….od čekanek a jetele byla úplně fialová louka….
Na zpáteční cestě bylo přeslimákováno, nějak ty potvory navečír vylezly, Maruška z nich byla nadšená a neustále zkoušela jejich pružnost :o)))) To zkoumání světa je užasné. Třeba u vrb jí zajímalo co to je. Ukazovala na mladé vrby byla zabanené proti okusu zvěří. Tak jsem jí vysvětlovala že zvířátka hamají kůru a co to kůra je , že na těch malinkejch stromečkách je nejlepší, že by jí zvířátka snědla a stromeček by už nevyrost. Kdyby mě někdo říkal, že tohle už chápe takhle malý dítě tak mu nevěřím, Maruška hltala každý slovo a fakt chápala.. asi z ní bude bioložka :o)))) Sedí na bobku u každé kytičky , honí každého brouka… snad to po mě nebude chtít za chvíli latinsky :o))))))
Vrátili jsme se na 7hodinu , babičky už tam byli. Babička „druhá“ krájela na záhrobci zelí. Fotka silně dokumentační. Maruška k ní běžela otevřenou náručí a volala své „babičkáááá“ dnes mě to bralo za srdce vůbec, nemocnic se bojím a hodiny ani minuty není ani mladej, tluče mi srdce až v krku a doufám že tohle ještě hodně dlouho bude. Ještě jsem večer zatavovala na krtečkovi popruh, aby ho Maruška už mohla vzít, třepil se moc, možná proto ho vyhodili, nebo dítko vyrostlo, nevím. byl tam s dalšíma hračkama, tak spíš to druhé. Pás jsme zatavila nad svíčkou, ale víte co to bylo za ryk „maminkoooo co to děláš krtečkoj“ :o)))) Maruška se o něj tak bála.
Když jsme jeli domů rozhořel se za náma západ, celou cestu mě to nutilo zpívat „až se západ rudě zbarví, prápor zčervená jak krev“ ….. Montgomery jak vyšitý.
0 komentářů:
Okomentovat