10.7.2010 večerní běhanddo

Tak tuhle fotku si "vytunila" Maruška , něco mi tu pomačkama na klávesnici, a bylo to, jsem ani nevěděla že úrovně jsou štelovat klávesovýma zkratkama, ale myslím že se jí to povedlo :o))))

Je sobota a konečně víkend i když krátkej. Týden byl nějak náročnej, tak se mi asi vyčoudily z hlavy ty něžný detajly všedních dní a kde co Maruška plácla, za perlu , Prostě mám okno….v sobotu jsme prostě vařili a stehovali, to by člověk nevěřilo kolika věcma co nejdou vyhodit se obklopí. Hlavně v tomhle našem bytečku pidi už to bylo vytříděné od minulého stěhování a něco je psrostě neumistitelné ale musí to jít do krabice a ne do popelnice, protože v tom jsou prostě nádherný vzpomínky. Já si prostě strašně ráda pohladim věc, kterou někdo dotyčnej vlastnil, najednou jako by to bylo včera. Proto překládám tlustém svetr po tetě Juditě i když má žmolky, ale nosila ho a její bačkory ač jsou nejmíň pohodlný , jsou neoblíbenější a nevím jestli poletěj až nebudou funkční.. asi ne.

Sice bylo práce hafo ale Maruška musí ven, vedro je všude smrtící, tak jsme přes den makali večer jsme šli ven. Jindra se koukal na fotbal a já s Maruškou vyrazila pro něco na nákup co nám chybělo a pak jsem to zaparkovala u rybníka, kde se vylítala a vyblbly jsme se. Bylo krásný večerní světlo moje milovaný-Labuťák nikde. Běhali jsme po protipovodňovým kopci (ufffff) a lovily berušky. Nechaly je nalézt na dlaň a prst a nechat odlítávat…Domů jsme dorazily skoro v 10, presto bylo pořád smrtící teplo a Maruška jen v šatečkách byla jako když ji polejou vodou. Natož já se svou tukovou výbavou žéé.