Maruška trhla rekord, vstávala v 8,45. Tak jsem ze stěhování nic nestihla. Dala jsme 2 pračky, uvařila, sklidila haldu nádobí, no klasickej každodenní koloběh. Jindra přijel z práce a frčeli jsme směr Hradec. S tím rozbitým zesilovačem do servisu. To jsme měli vyřízené hned. Jindta se zeptal Maruška zda nemá hlad. Jasně že ho okamžitě měla neukojitelnej, celou cestu v autě řičela :o)))) zajeli jsme do Tesla a sedli k Mc Donaldu. Maruška měla premiéru. Jindra koupil každému cheesburgra. V tom Maruška objevila vitrínu s hračkami co jsou v Happy Meal . Její milovanej Shrek. Stála tam jak před oltářem, pusinku dokořán,v očích touhu. Jindrahned šel a přes mé protesty ho koupil, jen aby Maruška měla dračici a radost…..Jsem protestovala, protože ač skučela,že má hlad, do housky jen jednou kousla a nechtěla. Možná ji vadil kečup, možná ji už lákaly jezdící schody a nemohla se dočkat. Prstě jsme kvůli dračici měli drahej nášup u Mekáče a Maruška šťastná. Já pak ještě přikoupila zmrzlinu, miluju zmrzlinu z mekáče. Maruška chtěla taky. Já ji řekla,že nesnědla jidlo,že nebude,když sní aspoň ty hranolky,tak že pak dostane ode mě, však jí byl kopec.Ona se v tu ránu dala dopucování hranolek. Chtěla jsem jí to prokládat pomalu zmrzlinou.. ona zodpovědně nechtěla, prý až sní jídlo a fakt si zmrzku nechtěla dát, dokud nezmizela poslední hranolka. Čuměla jsem. No když dojedla hranolky ,už ani zmrzlinu nechtěla , a že jich bylo pár….
Pak Jindra zjistil, že tam mají 3Dkino a že tam dávají Shreka. Sice jsme na něm byli v úterý u nás,ale Maruška nadšená a Jindra ji prostě nic neodepře a je to výlet, tak hned koupil lístky.Tu hodinu do začátku jsme prosím jezdili po eskalátorech. Maruška už pak na nás ani nečekala, rozbláznila se a my jí nestíhali. Nakonec to dopadlo tak, že každý čekal v jednom patře a hlídali jsme ji při kroužení. Když jsme chtěli skončit, byla rozblázněná, neposlouchala, a nabrala protisměr , už vím jak je náročný běhat po jezdícím chodníku, který jede dolů, směrem nahoru…..uffffffffffff. Pak jsme šli do toho kina. Začala břečet že se bude bát, nevím proč, před kinem v kině ještě víc, věřila sem tomu že s filmem to přejde. Možná se pak bála toho velkého plátna a velkých postav , celou dobu byla nalepená na mé ruce, ale ani nedutala. Když to skončilo, svítila jí očička….. Bylo to báječné odpoledne. S báječným tátou , táta prostě není ten kdo zplodil, ale ten co se doopravdy stará. Byl to tak báječnej den, že mám ještě teď vlhký oči. Byl teda nad poměry….ale když je dovolená a je to jednou za uherskej rok…..
0 komentářů:
Okomentovat