středa 28. července 2010

28.7.2010 Prochajda k Pelíšku





















Dnes dopolko jsme byli pořád ve střehu, měli jsme vézt babičku po úřadech,ale až se vrátí od mudra sanitkou. Měla to na 9-10hodinu. Tak jsme uvařila už o hodně dřív a čekaly jsme.Pořád nic, sanita nebyla, pak zas čekání u mudra, tak jsme jeli k našim dřív, byl tam děda. Aspoň jsme ho potěšili, když už jsme nemohli nic rozrachávat, zavařoval okurky, Maruška nadšená. Mamča s babičkou přijeli akorát ve 12. odpoledne bude zas nábuch , tak jsme s zbalili a jeli na úřady ve 12. maruška si sama vzala k obědu rohlík,ona miluje suchý rohlíky tak byla v sedmém nebi. Tak jsme vyřídili úřady, když už jsem byla díky babičce přímo v centru. Parkovala jsem přimo před úřadem,tak jsem si půjčila od mamči hřeben, zaběhla k foťákovi a za 5 minut jsem byla venku s fotkami na občanku :o) o 165 lehčí…. Nějaký malování obličeje na kvicht já neřeším, Konečně si musím nechat zapsat Marušku do občanky. Za soužití s tím…..co nám život jen a jen přitížil , jsem neměla ani na ty pitomý fotky a od ledna, kdy už je finančně líp, jsme si zase nevzpomněla. Tak abychom mohli na otočku do Polska, kam to máme kousek, musím si ji nechat zapsat už konečně. Domů jsme dorazili po jedné , Marušce jsem dala ještě hroznové víno aby měla nějaké vitamíny k obědu, když už to dnes tak dopadlo :o)))) ona by stejně uč celé jidlo nesnědla, když se takhle zaplácne, žéééé. To je tam pak bejde něco co bříško rááádo :o)))) a já dojedla zbytek oběda od včera a bylo….uspala draka,

Jindra přišel dýl, vyřizoval banku , udělal tam fajnou věc, po dlouhé úvaze. Zdali to bude mít vliv na přichod „Terezky“ uvidíme.

Pak jsem uvařila mase ledový kafe a vyrazili jsme na Prachov, k Pelíšku. Myslela jsem že se smočíme, ale zírala jsem , Koupaliště jež bývalo poslední čisté, když už nikde žádný jiný nebylo, bylo zelený jak brčál. Nikde ano noha. V půlce sezony. Že by se každém hnal do akváčů a kašlal na úžasný koupání v lese. Jak se voda nehekne, je to taky zle….Tak jsme aspoň povegetili, jako už několikrát, chodime tam rádi. Holky řádily. Jedno musím napsat, možná to tak psaný nevyzní, ale já se směju ještě teď. Holky běhaly jak o život, Ťapina honila Marušku, ta s jásavým pištěním a vejskáním před ní utíkala.Až když se zastavila, viděla jsem že drží v každý ruce šišku…zastavila a dala jednu Ťapině, Se slovy a úžasným vystižným tónem „dobřee, tak teda jednu jooo“ a dala jí šišku. V tu ránu Ťapi odběhla úplně jinam, se šiškou a už ji nehonila. Byla to naprosto famózní komunikace mezi dítětem a psem. Váleli jsme se fakt smíchy a na druhou stranu mě spadla brada…..bylo to něco neskutečného. Jak kdyby spolu mluvily,jedna věděla co druhá chce….

Byla to báječná procházka…..cestou domů jsme nakoupili, No pohodička, zatím dovolená vychází báječně,každý den prostě kus práce a kus zábavy….

Jen chudák Maruška se před spaním poblinkala. Nevím proč se bojí střílení, nebála se, je to holka od dělostřelectva,.ale od Pecky se bojí, jestli se blbě lekla, jak jsme přicházeli…. Prostě od Pecky ji vadí střílení i televizi, když je tam náhodou kriminálka. Někdo dělal pod pavlačí ohňostroj :O( byl to strašnej bengál,Maruška nechtěla ani vzít,pochovat, jen brek a brek, byla zrovna ve vodě. A chudák měla takovej šok, že se až poblinkala :O(

0 komentářů: