Ráno jsem tloukla špačky u zmíňeného mudra, ale vtip ve mně ještě zbyl , na otázku zda chci zrcátko plastové nebo kovové jsem měl jasnou odpověď, že je mi to fuk, že jediný zrcátko, na kterým mi záleží , je to ve fotáku…. :o)))) Pak jsme naložili babičku a Jindru a jeli jsme do Pši k Paní B.. Neskutečně si ji vážím. Adoptovala tetu Marušku i se setrou , když se z nich stali sirotci, tak holky mohly vyrůstat spolu. Svoje děti už v tu dobu měla velký, její vnoučata se měly jako v ráji….Tak jsme o tom přemýšlela, o tom jak kluci měli první poslední, obr dárky a dnes, když má babička svátek třeba , jako dnes, tak ani nepřijedou, ten mladší tam byl naposled, když se sklízely jahody, no ty chutnaj no…Maruška byla na dovolené, tak jsme ji tam nežli upečený moučník, na oslavu . Byla jsem tam tuhle cestou ze srazu jsme se stavily s Maruškou, přijde mi smutný , že jsem tam asi častěji, než vlastní vnoučata. Ono vážně nezáleží na darech hmotných, ale těch nehmotných ,duševních, jak moc si dovedeme vážit člověka. Potěšit v samotě, stavit se jen tak ,, já z toho mám prostě radost. Myslím, že jsem bohatší…. Bylo to fajn dopoledne . Po obědě jsem padla a dospávala včerejšek….
0 komentářů:
Okomentovat