6.7.2008 Sraz neděle

V neděli jsme pomalu rozloučili, byli jsme z toho smutní, strašně rychle to uteklo protože ro bylo nádherné. Nedělní odpoledne jsme strávíli s Celenkou , Enique a Katkou 70
Jediné co by jste marně hledali z toho víkendu je společná fotka, moc mě to mrzí a mrzet bude , já ji urgovala několikrát, bohužel před špatnýma lidma, ty co umí zavelet a spachtít to, ty jsem nějak vynechala, ale už vím, kteří to jsou, takže snad za rok. Oni si bohužel nevzpoměli a já tu fotku urgovala holt na špatných místech tady je alespoň více mých

Ženiši pro Marušku od Celenky, jen si vybrat, Tomášek a nebo Honzík? ... :o)))))

A nebo Jiřa od Enique, má krásnej úsměv a zasněně se taky se kouká krásně

Odpoledne jsme si udělali výlet na Pálavu, ani jsem nevěděla, že je to tak blízko. Jak jsme nikam nejezdili, tak nic nevím :( no bylo tam nádherně

Jedno dračí vejce schované v kořenech stromů

mapa

Udělali jsme si ještě vílet na Čertovu horu lanovkou. Je to taky v Harachově. Původní plán byl s Maruškou, jenže u ní se měkdy neví, prostě se nebojí a pak se začne videt na krku pro úplnou pitomost a držet ji 15 minut na lanovce, kdyby zrovna měla to své "bojím" tak zůstala s Petrem dole, pod lanovkou. Stihla se pokakat, ale totálně, Petr ji jen otřel nohy, neměli jsme sebou plíny, neb jsme sebou brali jen to nejnutnější, vzít jen tu jednu plínu sebou mě nenapadlo, bylo mě od rána. Zle a tak jsem byla jak praštěná pytlem, tak mě to holt nesecvalko. Tak jsme ji s Enique umyli na záchodě a až na parkoviště, coz byly apoň 2 hodiny byla bez plínky, jestě se nepočůrala šikulka

Tyto tři fotky jsou z vrcholu ten je 1020 metrů nad mořem

Jedna z jizdy lanovkou

jedna moje dlouhá voda, focená z ruky
Více fotek z našeho víkendu i odpoledne Katka 70
Celenka
Enique ještě nenahrála, zůstali tam na dovolené a bohužel se vyskytky smutné komplikace, ale odkaz pak dodám.

Legenda k tého fotce, celý víkend jsme se drželi spolu, jen na chvíli jsme se rozdělili, cestou na parkoviště. Celenka s rodinou byli o pás set metrů rychlejší a Enique s rodinou plus Petr zase o pár set metrů pomalejší a mě cestou na parkoviště Maruška usnula na koni. Na ruce jsem ji vzít nemohla, poněvadž je mám tak odkecané, že by mě po pár metrech opadly. Tak jsem uhnula celé tělo i hlavu na stranu, aby si Maruška měla kam položit hlavičku a aby nespadla. Záda se mi mohla zbláznit, rozpůlit, všechno, ale co bych nevytrpěla pro svého miláčka. Když mě zadní část dohnala, tak mě akorát stihli vyfotit a Maruška se sundáním z koně probudila a pak koukala i půl cesty domů, než v aute ztuhla. Ale ten kilometr zhruba po Harachově k parkovišti, to byl pro má záda očistec