pátek 19. prosince 2008

19.12.2008 Drncák

Dopoledne jsem byla s Maruškou u doktorky, je strašně zahleněná a jak si lehne, tak jí to stále dráždí ke kašli. Tak tady máte jednu srdeční fotku v čepici z Londýna , ale s nudlí u nosu :o))))) Pak jsme byli v lékárně a mastili s nemocníčkem domů. Před polednem jsem stihla ještě otočku do Ohavče pro auto věcí, protože nebylo zrovna zamračeno , a tak jsem honem jela dokud bylo sucho, nazpátek už to nebylo ončo,ale stíhla jsem to. Akorát začalo chumelit a bez stěračů je to na prd. Po obědě jsem se nemohla zahřát tak jsme dali čaj s punčem, dnes nemaje prozatím vozidla použitelného . Pak jsem sepsala vánoční pohledy a popísala PFka natištěná a vše to našupala do obálek. Pohledy mívám sepsané už měsíc před Vánocemi, letos to holt nestíhám. Tak se výpadek na posouvadle zas odrazil v honění jiných restů bez výčítek, skrz ztrátu času při stěhování. Po práci dorazil strejda a jeho zlatý šikovný ručičky mi stěrače spravili.


V pozdním odpoledni po nich dorazila Alenka. Maruška dostala od Aleny ohromné lízátko konzistence žužu. Hned hlásila moje dobota. Jak Alena líčila, jak ji ho letadle huntovali, že se diví že ho dovezla celé, ovšem setkání s Maruškou už nevydrželo. Mám pár hezčích fotek, kde je krásně vidět andělíček, co na něm je , ale na téhle fotce má tak super majetnický výraz :o))))

Tatarka.. jsme nějak úchylný s Alenou na smažený syrečky
..tímto děkuju sponzorům, jež mě k nim ukecacali, ale vyhrožovali mi,jestli zaplatím že mo kopnou :o))))

Už jsem ale nikam nevyrážela , plán na večer se potvrdil a my vyráželi s Kaňkovými a s Alenou do mlátovic do malé hospůdky kde hrála jedna naše oblíbená kapela „Drncák“

Miluju to, basa, kytara, housle , banjo, foukací harmonika, to hladí uši a duši….až tak že jsem byla na měkko. bylo to úžasné, krásně jsme si zazpívali. Stále jsme museli komentovat basáka, je neuvěřitelně podobný našemu společnému známému. Jako on je věčně vyřechtanej, a mě jeho úsměv úplně přitahoval, čerpala jsme z něho sílu. Snad jsem i zjistila , že po tom všem, po Petrovi, který nechápal vtipy a to co si myslel, že je vtipné zase nepřišlo vtipné nikomu z nás…po tom všem jsme zjistila tenhle večer, že mě úplně přitahují chlapi , kteří takhle moc vyzařují optimismus. A když si dal po pivě na další pokračování žlutou točenou limonádu….to jsem ocenila jak nikdy. Když chlap dokáže říct, kdy má dost. Jak vidno, člověka přitahují věci, jež mu ve vztahu chyběly nejvíc…



Tady jedna na velkou dálku bez blesku, něco se mi na ní líbí. připadá mi taková měkká a vůbec mi nevadí, že není ostrá, ač by mělo :o))))) Miluju muziku, tuhle, strašně moc… a když mě zahráli moji milovanou Tenessie Waltz (nevím jak se píše) tak jsem byla tuplem šťastná.


0 komentářů: