je sobota,ráno jsme trošku povegetili v pelíšku. Miluju, když se k nám ráno Maruška nasáčkuje a povídáme si a blbnem. Pak jsme posnídali. Jindra chtěl jít do města si koupit červíky na odpolední ryby. A přidělat klíče od zadního vchodu pro lepší příchod a únik a taky i pro lepší stehování těch už těžších věcí. Já chtěla zajít do bytu pro pár tašek věcí , hlavně pro těstoviny, protože jsme v komoře měla ještě troje z balíku z makra , tak proč kupovat, když to stejnak musíme vše přemístit. Tak jsme vyrazili ven spolu s tím, že se na rohu rozejdem každý svým směrem a až to zařídíme, tak tak se zase sejdem na základně. To jste měli vidět těch slz, Maruška vůbec nechtěla jít se mnou , na očičkách měla sluneční brýle a pěstičkama si mumlala očička ubrečený přes ně. To bylo slz. Nakonec Jindra , že si veme s sebou, no do města flák cesty a pospíchal,ale Maruška slíbila , že nebude zdržovat a že bude poslouchat. Ta byla naprosto šťastná, držela se ho za ruku jak klíště a odcházela šťastná směr město se svým hodným tátou. Měli tu smůlu, že potkali toho zlobivýho tátu, jak mu říká Maruška, Totálně ožralej byl slyšet na půl náměstí ještě ve chvíli kdy na něm ještě nebyl. Předved se přesně tak, jak to uměl jen on. Jindra nechtěl chodit sám do města s Maruškou právě kvůli tomuhle. Udělal to poprvé (myslím úplně do centra) a zrovna se stalo čeho se obával, ale jsem šťastná jak to zmákli, schovali se v krámě. Já zatím vařila kotel hovězího gulášeMaruška byla z dlouhé cesty tak udondaná že usnula před oběděm, hovězí bylo zrovna z nějaký starý krávy, tak to akorát vyšlo, že se vzbudila a najedli jsme se . Měli jsme boule za ušima.
Pak jsme jeli na ryby abychom uprostřed shonu víkendu strávili kus pohodového času . Dnes jsme pustili snad 20 čudel. Maruška si teda užila pouštění. Rovnou z ryb jsme jeli k Jindrovým kamarádům na kafčo, No byli jsme jak čuňata, hlavně Maruška, ta chovala lína a já nevěděla že pouští takovej šlem a Maruška byla celá naškrobená a já měla rezervní všechno , jen ne tričko. Z ručiček to ani umýt nešlo, musela se oloupat, ještě se na to nalepila špína. Ale jim to nevadilo, kamarád rybář spíš ještě záviděl, jak jsme si zachytali , i když nic do hrnce nebylo. Karel má ptáčky. Šla jsme je fotit dovnitř klece, Chudák Maruška brečela tak až si cvrkla, taky chtěla dovnitř voliéry , jenže to nešlo. Všechno se muselo rychle i ven, aby neprochladla vejce. Domů jsme přijeli v 10 večer a mohli se celí naházet zrovna do pračky, byl to pohodový den.
0 komentářů:
Okomentovat