16.10.2008 ...protože bagr....

Dopoledne jsem si připravila základ na zapečenou kapustu, chtěla jsem to udělat celý, jenže strouhanku si půjčila sousedka a ještě nevrátila a rohlíky od včera se snědly. Petr měl dneska k obědu poslední porci svíčkové, ale zítra dopoledne jdeme plavat, tak abych pak nelítala jak hadr na holi, když se za to kolikrát nedočkám ani „děkuju“ i když za jídlo se docela naučil děkovat, aspoň něco, jen vše ostatní se nějak dělá samo…. Po obědě jsme šli přes Kaufland, protože jsem chtěla Marušce ještě pár tvarohů. dokud je mají v akci za 9kč místo 14kč, šak mají dlouhou trvanlivost. A proč bagr, míjeli jsme ho cestou z Kauflandu a já si vzpomněla na větu na kombinaci vět.. „Proč“ „Protože bagr“ nic se mi nechtělo už zdůvodňovat a vysvětlovat když jsem odcházela z domova, Petr mě připomínal, že je potřeba ještě ty 2 tisíce z Maruščinýho konta aby se doplatil nájem. Viděla jsem, že má vážně tak blbou výplatu. Jenže když potom šel shánět ten melouch a vrátil se namazanej s neschopenkou na kašliček a já na té rozbordelařené lince co po sobě nikdy nesetře našla zbytky debrecínky a v koši plechovku po pivu… na nájem nemá, ale na tohle má…. Tak se mi to vybrat nechce, ať se stará, když má na pivko a debrecínku a místo aby se staral je za pár šupů doma.. chce se mi říct... protože i když mu to nevysvětlim, teda vysvětlim, ale nepochopí..chce se mi říct jen „protože bagr“ a neřešit to. Řešení tohohle už mám plný zuby. Jen opakuje, že nás má rád a že se postará i kdyby sám nejed…s prominutím HAHA tak na tohle nemám vážně důkazy….spíš ty opačný…..

Maruška mě v půlce nákupu hlásila že chce „čurat“ tak jsme ji prosila, jestli vydrží, tam nebylo kam, ona totiž většinou po téhle hlášce začne pouštět.. naházela jsem zbytek nákupu z regálu pod kočárek, vystála frontu u pokladny, naházela zpět pod kočárek a letěla ven s Maruškou čurat. Bylo to rychlejší než vykládat a cpát se uličkami na záchod a koukat kdo mi zatím probere pod kočárkem nákup, Tak jsme byli čurat nad kanál. Zlatíčko, vydržela a byla suchá. Tak jsme se ještě stavili v nové pekárně nad Lídlem, ještě jsme tam nebyli a koupila jsem Marušce odměnu…koblížek. A taky jsem tam koupila rohlíky, měli tam krásně macatý za dvě kačky 2.50 za ty hubený nedonošence se mi v Kaufu nechtělo dávat. Aby bylo Marušce a do kapusty. jelikož jsem tak pospíchala s tou Maruškou čurat, tak jsme si nákupem pod kočárkem zarovnala pláštěnku na kočárek. Lehce poprchávalo , tak jsem přes Marušku jen přetáhla boudu s tím, že kdyžtak u babičky převlíknem, věcí sebou vozím dost.

Taťka krájel zeleninu na zimu do mrazáku, dělá z ní ručně úplně mrňavounký kostičky. To by mě upadly ruce, mám je tak oddělaný z práce , že brambory a třeba jen zelenina do polínky, oloupat nakrájet je maratón s křečemi až k zadku…. On se zas chudák kroutil se svými bolavými 3 krát operovanými zády na které má důchod, ale tak to nakrájel na víckrát. Čím dál víc obdivuju a závidím chlapy, co ženský doopravdy pomůžou…..

Pak jsem vztekle u kafíčka poplatila co bylo třeba, dokáže mě prostě dostat, když musím jít platbu za internet zaplatit jít jinam na internet, protože doma se nechytám. Proto tento blog doplňuji tak nepravidelně, jsme věčný čekatel na signál. Hotových Lo mám taky zásobu a zatím tu nejsou, protože jsem obrázky linkovala z DST což bylo rychlejší vkládání, jenže oni je čas od času ty starší zazipují a tudíž mě z blogu zmizí. Tak aby se tak nedělo, musím je nahrávat jako fotky z počítače, což je i 20 minut, jeden obrázek, takže budou jen dávám přednost projektu. Ale v mé galerii na DST je všechny najdete , v ostatních galeriiích mám díry, signál je čím dál horší, čekám na vyřízení reklamace….