Dopoledne přišla Romana s Verčou, hráli si s Maruškou a já mohla makat. Když jsem uklízela polici v ložnici, věděla jsem že tam je šampáňo co mělo být Martinovi k 30tinám, nakonec na to nějak nedošlo a já si říkala, že si tohle šampíčko, co má litr a půl načnem, až bude vše hotovo. Zjistila jsem , že je na původním místě,ale prázdné. Petrova slabost, alkohol, a když už někde nějakou zašítou flašku našel, tak ji vypil a nechal ji na místě, neb si myslel, že si toho nevšimnu. Všechno ve mě vypěnilo a zas jsem se začala o řádný kus víc těšit až tohle nebudu muset řešit. Romaně s Verčou jsem chtěla dát koprovku, když tu byli se mnou přes poledne. Petr přišel akorát k obědu, chtěla jsem mu dát taky , ptala jsem se ho, zda něco sehnal… od rána nebyl doma. Nedpovědel mi, na nic, jen řekl Marušce ahoj a zase šel. Pak mi z práce polal SMS. „Proč mě před Romanou schazuješ a děláš ze mě hajzla jim nabídneš oběd a já si mám počkat“ To schazování jak mi vysvětlil, bylo to, že jsem se zeptala, jestli sehnal bydlení a pak, že jsem se jí zeptala, jestli je doma nenaučili mluvit. Když mě neodpověděl na zádnou otázku. Oběd jsem chtěla naložit všem, akorát se dovařovaly brambory. To je taky to , od čeho utíkám…něco si vymyslí a pak si myslí, že to pravda, A je vzteklej, když mu tvrdím, že to tak není. Když Maruška usnula balení šlo zas rychleji. Když se Maruška vzbudila, dala jsem ji oběd, byla unavená, usnula před ním. jelikož byl Petr už v práci, když se vzbudila, snědla po dlouhé době celý oběd a dokonce si přidala vajíčko, dala jsem jí svoje. K snídaní snědla 3 lžičky jogurtu. Všechno mě utvrzuje v tom, že to jinak nejde a bude líp….
pro Marušku si přišel děda, protože mamča s babičkou byli už v Ohavči a já vyrazila za krabicemi. V Kauflandu je pro mě neměli, jelikož mají v Penny ty levné banány, nebyl odbyt. Tak jsem vyrazila tam, po cestě jsem nabrala v počítácích 3 co tam na mě čekali a pak jsem jela do Penny,tam jsem jich ulovila 5 a bledě záviděla tomuhle medvědovi. Už se těším až to budu moci udělat taky. bez poledního dáchanku a při tomhle tempu jsem padala na ústa. Koupila jsem si v Penny za 20kč 20 dkg ledovou čokoládu a doháněla energii timhle dopingem. Byla jsem bez sil…. Doma jsem vyložila krabice, naházela do kufru bordel z balkonu a že ho bylo a odvezla k popelnici na sídliště, neb do té před barákem, nemůžeme nic házet. A malý jsou moc malý. Nazpátek jsme naložila zbytek banánovém, co mě nasháněl můj taťka. Přijela jsem k baráku asi v půl 6té. Taťka akorát přišel s Maruškou, chvíli ještě pojezdili okolo vchodu a já šla likvidovat balkón, je tady 2,5 krát 4 metry tak poskytoval hodně místa pro kytičky co znamenají domov. Dnes jsem naházela 4 metrové truhlíky do auta a zbytek kytek do velkého černého pytle. Byl skoro plný. Takž auto bylo plné kytek a květináčů i stojan na kytky se vedle Marušky vešel. Pak jsem naložila Marušku a vše jsme odvezli do Ohavče, bylo to jednodušší. Tady bych je stejně musela dovézt autem k popelnici, neb běhat po jednom truhlíku takových 600 metrů tam a pak zpět, to bych nedožila večera. V Ohavči jsme pak mrkli na večerníčka a jeli domů. Maruška stihla prohnat chudáka kocoura obracečkou, až se naštval a obejmul ji tlapkama ručku a zakousla se do bundičky,ale tak decentně. Zlobil se,ale přitom neublížil. jen Maruška hlásila „škrábe“
Doma jsem to v rámci možností poklidila a uložila Marušku. Dnes jsem vážně vystavená, ale bude líp…. Teď Petr prišel z práce a vynadal mi, že nesmí dopoledne jezdit s Maruškou. 4 dny si ji nevšiml a zítra, když ji mám ráno odvézt do Ohavče by chtěl jezdit, jenže já se nepoženu před polednem ji tam odvézt. Bude tu zas takový bordel, ze najdu ani její čepici. Že by mi pomohl, to ho ani nenapadlo. Nepřinesl, ani jednu krabici, natož aby balil.Taky co, kyd toho má tak málo. Musím vše s Maruškou, je to záhul, jak někdo může tak jsem šťasná když ji zabaví. Když balim s ní, tak jednu krabici rovnám a druhou mě ona vysýpá. ale my to zvládnem :o)))) Všecko.
0 komentářů:
Okomentovat