18.10.2008 Ve škole ... i života

Ráno jsem vytáhla z pusy Marušce na poslední chvíli střep, Petr v noci rozmlátil talíř a já to nevěděla a Maruška šla do kuchyně dřív jak já, já ještě ulízela trochu obývák. naštěstí jsme zabránila katastrofě včas…

Mamča šla domů k ránu , v 8h ráno mi posílala SMS se nemusím mít starosti, že už jsou v Ohavči. Ať jedu odpočívat k Báře, měli jsme domluveno že jí pomůžu u nich ve škole, kde učí pomoci malovat na chodbě na zeď kytičky, aby to tam děti měli veselejší. Nakonec to dopadlo tak, že jí samotné to šlo líp ty dvě ruce a jedna hlava se při držení šablony tam prostě překážely. Tak nás poslala na procházku tak aspoň jedna dokumentační. Maruška poprvé u tabule….

já vím, že tu začíná být nějak přemaruškováno. Ale když já se na ní musím stále dívat, ona mi dává sílu….. Ta její pusinka co se nezavře jak je den dlouhej….a kecá a kecá :o)))

Procházkou jsme došli až ke kostelu. Nevím jestli tohle je ještě fara, ale spíš domek vedle ní , našla jsme tam „matičku“ dřív bývala u každého baráku, takový posel starých časů. kdy ještě věřili v Boha všichni a jen tím, že se více řídily desaterem, které není ani pro nekřesťany žádný blud, ale obsahuje ty neobyčejnější lidské věcí, jak by se měli lidé k sobě chovat. Tak si tak říkám, že kdyby se i nekřesťani chovali podle desatera, bylo by na světě nádherně…. lidí by se navzájem ctili, nekradlo by se.. to by bylo bájo.

Přijeli jsme domů, Petr doma nebyla a já byla tak hotová, že jsem si musela lehnout, Maruška usnula už v autě. Tak jsem ji přenesla i se sedačkou. Doma byl šílený smrad, na zemi byla rozpatlaná ještě kapusta, nádobí bylo umyté a neumyté, byly na něm kusy zbytků, ale já jsme zalehla, neb jsem toho měla plné kecky, ne z malování kytiček, ale z té noci. Jen co se Maruška vyspala, dala jsem ji na nočník, moc plakala, protože měla chuděra první zácpu, cedila přes slzičky „bobek, nejde“ tak jsem myslela, že to hlásí jako vždycky, že ještě není úplně probuzená, proto tak pláče. Tak jsme ji oblíkla. Za chvíli byl v punčoškách vzadu hrbolek a ten dělal bobek jak kámen. Tak jsem ji převlíkla, a Maruška chuděra se držela za zadeček a hlásila že bolí. Tak jsme namazali. Maruška chce stále „mažeme“ a jak namažeme, tak jí to přestane bolet, i kdyby to nemělo vliv, hlavně že to namazaný :o))) Než jsme trochu načerpali síly, tak se tam alespoň trochy vyvětralo od toho smradu. Uklízet jsem fakt neměla sílu.

Maruška doma jíst svačinku nechtěla. Než jsme odjeli Petr se tam jen otočil a tvrdil, že jde jezdit na kole a zase zmizel. Přijeli jsme do Ohavče. Maruška dostala stehno od oběda a byla to nejspokojenější dítko, okamžitě se cpala až měla boule za ušima. Miluje maso. Chtěla jsem ji nechat s babičkou na dvorku aby si ho tam v klidu snědla a chtěla jsem jít pomoci mamče a tetě Marušce s Pepíkem, kteří sbírali ořechy a hrabali pod ořechem listí. Maruška chtěla jit se mnou a dokonce si vzala sebou i svou malou červenou židličku. A sedla si na ní pod ořech, kde jsme hrabali listí. A pak v okusování stehna pokračovala. Pak zacapala s ním ťapkat mezi námi. Říkali jsme ji, ať dá pozor na Bena a Bena napomínali, aby ji ho nesněd, neměli jsme čas u ní stát, bylo moc práce. Jenže Ben je pes bezedný a najednou slyšíme od Marušky „netohoooo, maso neni“ chvíli na něj hodně smutně koukala, ale pak se s tím smířila, když ji bylo slíbené další. Pak mu ještě dělala malá…

Tentokrát jsem ho i stihla vyfotit, Vždycky jim máváme s Maruškou a ona je nadšená…

I když má vzadu přepaly, je to pro mě momentka úplně užasná. Maruška skákala po prababičce a hlásila ji „babiko, oříky, loupeš? „ :o)))

Navečír jsem volala Petrovi abych věděla do čeho jdu. Podle hlasu byl opět namazanej . Padlo řešení, že bude lépe, když v Ohavči přespíme. Otočila jsem se doma pro nejnutnější věci , pak v Kauflandu pro chleba . Tam jsem chvíli zkejsla, protože jsem čekala, až paní prodavačky přelepí na podvečerní ceny. Dala mě echo, že tvaroh bude za 2 Kč. Nakonec jsme se ho dočkala, vzala jsem jich všech 10 a podělila se s Horákovými, kteří tam zrovna byli a v Ohavči pak s mamčou, Nám udělají radost takový malíčkosti jako tvaroh za 2kč místo za 16kč. Už se těším, až upeču jednu z našich neoblíbenějších buchet. Patří tam 3 tvarohy a to je rozdíl dát za ně 6kč a nebo 48.. to bude tuplem chutnat :o)))

Maruška miluje válení v babiččině posteli , teda ve všech postelích a nejvíc to miluje, když je nahatá, to se tak slastně rozvaluje. Tady přišla vymáchaná ze studené koupelny tak o to slastněji se tam rozvalovala. Já z té fotky cítím bezpečí…..