Dnešní den byl ve znamení meganávštěvy . Přijeli zase na otočku na kafčo Sedláci a moc a moc nás potěšíli .Stihli jsme i dopolední kafčo s Jindrou, okolnosti nedali to prokombinovat snad příště :o) Tak se sešli zase jednou 3 sourozenci , ještě jeden na fotce chybí, Matěj nepřijel , škoda , tohle se dalo překonat, ale zas přijela Janička , to moje sluníčko. Po obědě jsme si ke kafču dali nočně přivezené zákusky od Jindry , fakt byly tentokrát luxusní.Odjeli už ve 2 hodiny škoda. Pak jsme všichni na chvíli zalehli. Hlavně že usnula Maruška a chvíli zdřímla.
Taková momentka .. "kam letíš..."
Pak jsme dovezli auto domů a vyvenčili Ťapinku. A pak šli do města, dnes bylo uzavřené náměstí, děkuju moc za volňásek. Na tu chvíli co jsme se tam dostali bych si lístek nekupovala , takže děkuju i za Marušku, která ještě dala 3 jízdy na kolotoči. Měla velikou radost se svítícího míčku za dvacku, ten jsme bohužel někde cestou domů ztratili. Nakonec jsme koupili i veselé vlascové světýlko za stovku. Maruška dostala korunky, ač jsme to považovala za zbytečnost, ona tak moc prosila a mnula mi za krkem ručičkami, že jsem povolila. byla šťastná, že ho má. Dali jsme si k večeři pátek v rohlíku. pak začal ohňostroj , fakt jsem nemohla tušit, že Maruška která vyrůstá v podstatě s dělostřelectvem , a na rány je fakt zvyklá a nebojí se, že bude zrovna u ohňostroje , kde navíc lítají barevné hvězdičky brečet. Jedna holka mi tam vynadala do degéní matky, že s ní neodejdu z náměstí pryč, když brečí . Bych ji vážně chtěla vidět jak by se ona prolámala několikatisícovým davem , jež byl nahuštěný na prostoru náměstí ven a z dosahu ran dřív, než by skončil ohňostroj….. Za dobu Ohňostroje by se šlověk prolámal maximálně pár metrů. Hlavně že řvala , že má svůj názor a můj mě nenechala říct. Dál nedopisuju, Takový buberťačky co nenechaj jiného domluvit mě dokážou vážně vytočit. nechápu jak to Maruška udělala, zabrečela na pár nádechů a když jsme ji vzala do náručí, tak usnula. Při rachotu ohňostroje normálně usnula a probudila se chvíli po něm. Pak jen konstatovala, že „to nebylo hezký, dělalo to ťuk ťuk“ a to bylo celý. Jak jsme se řídila časem podle ohňostroje, který měl být v 9hodin, tak jsme si ani nevšimla, že byl o hodinu dýl. Prostě jsme si u střelnice vyzvedli kočárek a šli na Ryneček, kde hráli jičínští Kanci. Moje srdeční záležitost s tradicí už 20 let. Prý to padne na Silvestra. Jediný co mě hodně mrzelo přístup banjisty, Toho nezmám jménem, není ze staré sestavy. Na boku podia byla zaparkovaná Marie, jičínská vozíčkářka, co žije v Jičíně už léta, ta co jsme se díky Marušce seznámili blíž. Je jedno, že se trefila do písničky kterou nehrajou . Spíš mě mrzelo, že své přání řekla jemu a on jí odpověděl, že tohle rozhoduje kapelník, kolik práce by mu dalo zaklepat Neptunovi (Petrovi) na rameno a vyřídit mu to, nebo ho poprosit o 2 kroky blíž. Jak ona vozíčkářka se měla lámat úzkým prostorem dopředu před podium po kočičích hlavách a zase zpět. Když jeho by to stálo pár sekund času. Tohle mě hodně mrzelo . No a tak Maruška tancovala a svítila . Najednou koukám a ona byla půlnoc . No olééé, dítě v plné síle tančilo a dav na mě musel koukat jak na matku zralou na sociálku ……. No ty 4 poslední jsme ještě doposlechli. Maruška cestou domů usnula. Já vyvenčila Ťapinku a jeli jsme s ní domů. Marušku jsem přenesla spící na gauč a musela jít uložit kočárek, Ťapinka skočila k ní a Maruška ji šťastně v leže objala. za chvíli řádili spolu obě dvě. Marušku jsem teda dala vykoupat. Jindra v jednu akorát pro Ťapi přijel . Tak Maruška vylezla z vody a Ťapinka tam nebyla,jak byla při vědomí tak půl hodiny pobrečela a pofňukala. Usnula v půl 2, to fakt trhla rekord… s libujeme že od zítra nastolujeme normální režim…. pohádky jsou prostě jednou do roka.
0 komentářů:
Okomentovat