pátek 4. září 2009

4.9.2009 plný srdíčka štěstí

Dopisuju s třídenním zpožděním a zjišťuji že mám ouplný ono co jsme dělali konkrétně v pátek dopoledne a říkám jak moc je to dobře, že to není jako dřív , kdy žážítky všedního dne byly tak ostré, že v hlávě zůstávaly a odrážely se nejen na křečích v žaludku a věčném neklidu. jen z odpoledního programu si upamatovávám, že jsme nakládali maso na odpoledne na gril , ne že by nechtělo naložit na dýl, ale byla to taková akce Zet prostě nápad jak si užít odpoledne doku je ještě venku přijatelně a vyzkoušet náš nový gril , neb ten můj už vzal po 5 letech za své, Ač se poslední 3 roky už moc nepoužíval, neb bylo na maso jen v neděli k obědu, o stehýnku na odpolední svačinku jsme si mohli nechat zdát. Službu udělal za svých pořizovacích 300kč na našem megabalkonu byl super, ale rez a propálené ohniště ho už odvelelo do věčných lovišť. Někdy minulý týden jsem ulovila v Kauf. gril vyzkoušený velkou praxí super grilovače Standy od Celenků a to za pouhých 360kč ač běžně stojí k 1000, ale já jsem holka léty šetření vycvičená a tak výprodej z akce .. a byl náš :o))))) Zdlábli jsme oběd, dali dáchánek a počkali na Jindru až dorazí na náš konec města a vyrazili směr Ohaveč. Maruška měla jako předkrm jednu z posledních jahod :o), ne že bychom doteď sklízeli , ale tohle byl opuštěný mohykán, ale přišel k chuti. :o)))


sice už počasí ukazovalo, že je září. teplo letos prostě skončilo s prázdninami , ale bylo to moc fajn. Gril prošel zkouškou úspěšně, já budu ještě pilovat ovládání větru, deště a ohně :o)))) Hodili jsme domů tetu Marii, otočili s Jindrou domů vyřešit malý technický problém a nějak došlo na to, že pokud Maruška chce , budeme tam spát, když už je zítra to volno. Maruška byla už unavená tak to měla trochu pomotaný, nechtěla spinkat u strejdy ani doma. Ale jen co šel Jindra domů tak hned letěla bez pobízení domů a pořád mlela dokola , to, na čemž jsme se domlouvali s J. „Si dojdu domů pvo pyžamko a flaštičku na mlíčko a půjdu spinkat je strejdovi a Kapince“ to už měla jasno. Řekla jsem jí že musí poslouchat, když tam bude spínkat, že když se řekne , že se jde spinkat tak půjde, jinak půjdeme spát domů jako tenkrát (aby se tam naučila usínat bez postýlky a ne mám ještě v půl jedný skákat po hlavě , ale to jedno varování s opravdovým návratem domů tenkrát zabralo) Když jsme řekla koupat, tak byla svlečená ještě dřív, než jsme stihla napustit vodu :o))) sama si přišla pro plínu a pyžamo bez skákání a honění , vzala si mlíčko a šla si lehnout. Pak teda vylezla a sedla si mezi nás k televizi , že chce být s náma, tak jsme ji chvíli nechali. Jindra došel dolů pro tři točený do džbánku a Maruška mám udávala tempo pití, chtěla ťukat a pak počítala „ Jeden , dva , tči, pipavit, teď“ a my se museli všichni napít. Maruška do sebe klopila z flašky mlíko a po oku nás kontrolovala běda jak jsme to pivo nepili :o)))) Svým kouzelným zvonivým hláskem hlásila že „pivo není po děti“ no s jejím tempem a komolou nám ty 3 piva zmizely za chvilku , což je u nás nezvyklé, neb klasicky pijeme jedno dohromady celý večer a tohle byla trojitá dávka :o)))) Ta chvíle byla kouzelná, a bylo tak moc vidět jak je Maruška šťastná, že nás má u sebe všechny 3. Když usnula , vypili jsme ještě velký ledový kafčo, prostě pohoda. V noci pak chvíli kručela , a když jsem koukala proč, tak nemohla ve své postýlce z křesel porovnat v polospánku nohy s Ťapinkou, která si jí lehla k nohám. Tak jsem je tam porovnala a chrupkali spolu až do rána. Maruška se ráno probudila pomalu s výsknutím , že s ní spinkala Ťapinka.

0 komentářů: