22.9.2009 první nákup

Jupí je to za náma…dopoledne jsme nechali Marušku ještě odpočívat i když to bylo jen vlastně převlečené řádění doma. Jindra přišel sem, kdyby náhodou Maruška ještě blinkala, neboť tady je lepší zázemí jak dát dítě a okolí do původního stavu. Dopoledne byla na čaji a piškotkách, obvzláště ty piškoty ji moc vyhovovaly, že :o)))) V poledne se akurát šikl nočně vařený oběd neb zapečená brokolice s brambory byla super dietní. Po obědě jsem dost dlouho dumala zda po včerejší průtrži ven, ale Maruška byla jak drak a neřízená střela dohromady. Akorát jsme vyrazili až v 5hodin, Zrovna volala mamča, že mám chce jít taťka naproti že se sejdem u kina. Nějak telepaticky se pokoušel vysílat, že pak čekal u elektry (nemá mobil)

tak Jemeny něj u kina čekali 3/4hodiny. Takže jsme vyrazili pro boty do krámu v 17.45. poslední plné boty co jí byly tak jsem vyprala v pračce, a pak sušila, byli jí akorát už, no ale jazyk byl podšitý nějakou směskou co se tvářila jak bavlna, tak se mám seškvařili. Sice lehce, ale už je nelze navlíknout, když jí byly pintkách. Až doteď nám daly poděděné boty tímto děkujeme všem , ale Maruška má vysoký nárt a širokou nožku a tak jsme se poprvé nevešli do žádných. Protože musíme pořád moc počítat, tak jsme šli holt k naší národnostní menšině. Škoda že bylo těsně po 18h Vietnamec byl nervní že už bude skoro zavírat, jenže Maruška lítala mezi krabicema, a měla obr legraci z toho že jsou všude boty a snášela mi na hromadu ty co se jí líbily no :o)))) Kdyby tak nepospíchat tak jsem jí vyfotila, ona si pak ve chvíli zkoušení sedla do nákupního košíku a nožky vystčila do výšky a nechala si na ně nasazovat boty. Líbily se mi fakt jen jedny, tak jsme jen ladila velikost aby v nich neplula a aby jí netlačily. Jasně že se Marušce líbily i jiné co mě tam nosila, ale byly to pětky na podpadku, žééé :o))))Tak jsme si během 15 minut odnesli růžovošedé botasky za 160kč. Užili jsme na ně dvoustovku co dostala Maruška teď od tety Boženy , když tu byli. Takže takto probíhaly naše první nákupy s Maruškou co se týče ohozu. Jinak děkujeme všem moc moc za všechny balíčky co za ty 3 roky co je s námi Maruška přišly. Pořád musíme moc počítat, i když teď v klidu a pohodě je to veselejší. Vážně moc moc dík , strašně nám to pomáhá.

a včera začal ten podzim tak nějaké to listí a teplé podzimní sluníčko :o)))))

Na týhle fotce není nic uměleckého,, jen vzpomínky na našeho dinomaniaka. Šli jsme ještě ven k rybníku s chlebíkem na krmení a Maruška začala vejskal, že vidí dinosaura a ukazovala na oblohu, já myslela že kecá a on tam fakt byl. Kdo má fantazii určitě tu dinosauří hlavu s kusem těla uvidí taky.

Pak jsme šli házet chleba i s mamčou a ten labuťák mě teda nakrknul :o)Krom toho že syčel tak roztáhnul křídla ve chvíli, kdy jsem nestíhala couvat, on to byl takovej zlomek, že jsem ani nestihla překlopit foťák na šířku, a zrovna krom lehce mázlého křidla vpravo byl tak krásně prokteslený do všech peříček. Jasně že tam jsou přepaly a kdoví co, a chyběj špičky křídel, pro mě je to prostě úlovek.