Dnes se u nás dopoledne dlouho pelíškovalo, Maruška byla zlatá u pohádek tak se dalo. V noci mě totiž skolila nějaká zde řádící půldenní fujtajblice. Takže jsem měla pocit ,že nedožiju rána, vážně záhul, ráno jsem ani nemohla Marušku vytáhnout z postýlky. Ale k 10 hodině jsem se jakš takš zmátožila. Stavil se Jindra na skok na kafčo. jeli hrát už na 12h tak mám tu nechával Ťapinku. Tak jsem měla o zábavu postaráno. Holky spolu malovaly :o))) Stálo nás to pár pastelek teda, ale byla bžunda.
po obědě jsme do Ohavče vyjížděli o něco dýl, nějak mě pořád nefungovalo tělo. Maruška učila Ťapinku telefonovat . Ona vyštrachala tenhle stařičkej plastovej telefon a teď volá všude. Volá babičce, dědovi , Jindrovi s kým zrovna je a co dělá. Třeba tady zrovna telefonovala babičce, že přijede, že tady má ‚ ťapinku a maminku a že strejda hraje.. težko vybrat nejlepší momenku … holky moje milovaný. Odpoledne teda zlobily jak čertice obě ani myška nezabrala, no když ty dvě jsou spolu :o)))) Pro přiklad když už jsme potmě balili , tak už Ťapinka byla uvázaná abych ji nemusela nahánět potmě. Jasně to Maruška nesnesla , najednou visela na plotě a odvázala ji. Jenže já si všimla, že v zimě v mokrý trávě od rosy lítá jen v ponožkách. Tak jsem na ní houkla kde má boty a jednu symbolickou malinkou ji lupla. Maruška hned poslechla,ale pustila Ťapinu a a tu já hned flopem chytala za konec vodítka, protože si to mířila k autu, jež stálo u silnice,neboť si možná pomyslela jak chodím k autu bez ní, jak jsem naklála, že ji tam chceme nechat. No zcela akční odpoledne v tomto stylu. Aspoň není nuda. :o)))
Večer byl poněkud vlhkej, pořád se tluču mezi hormonama , dojetím a štěstím z pohody. Tohle všechno je ve mně, a je toho tolik ale takového že to sem psát nemůžu. Lidí co to můžou vědět to vědí a kdo mě dokáže v noci rozbrečet to ví taky. Tož tak :o))
0 komentářů:
Okomentovat