5.9.2009 První ochlazení....

Jak jsme zakončila včerejší den tak dnes tou větou začínám… Maruška se ráno probudila pomalu s výsknutím , že s ní spinkala Ťapinka. Dali jsme si kafčo a „bundáškeněr“ Pak si udělali si malou procházku na pidi nákup do Hrušky pro ingredience do oběda. Maruška letěla jak když jí hoří za prdelkou. No oni tam mají ty malý vozíky pro děti co si tak zamilovala. Tak jsme uvařili oběd, dali kafíčko a pak šli s Maruškou domů, aby se vyspala, neb ve své postýlce usne hned a tam bychom ní bojovali. Jen co se vychrupala vyrazili jsme směr Ohaveč, byla opravdu zima poprvé to bylo na bundu. Já toho využila a hned při dojeddu zaběhla s Maruškou do pole nacvakat pár podzimních fotek, neb jsme potřebovala nějaké nové kousky do podzimního kitu od PST desings, sice bych našla v archivu, ale čersrvej materiál je lepší , že :o))))

No bylo to celý den vážně jen na cvakačku, neb Maruška je fakt jak torpédo. Místo chvilkového postání v poli se proti mně vybíhala se stéblem slámy a slovy „já te píchnu do zadku! nevím teda kde to pochytila , ode mě fakt ne…. Takže ač vím kam ostřit je to nerálné, Když už sedí, tak něco študuje a na zavolání se neotočí a když se otočí , tak zas letí proti mně. Slíbila jsme jí za to zítra k obědu kaši s jahodami. No ač moc nespolupracovala , pro uchování dobrých partnerských vztahů druhý den kaše byla :o))))

Maruška nadšeně pomáhala se vším . Byla totálně štastná . Když ji babička půjčila zahradní nůžky s tím že bude opravdu opatrná. jasně že byla pod přímým dohledem. a byla hotová štěstím, když se jí povedlo něco přestřihnout :o))) pořád se ozývalo její nadšené „já ti pomůžu“ a ona opravdu pomáhá úplně se vším a je strašně moc šikovná. Vozili jsme spolu padaný jabka. ještě v podvečer před odjezdem jsem jela s jednou várkou shnilých do pole , ač už bylo všechno uklizeno ,letěla si pro svůj kortouček ( kortouč je to na čem Maruška vozí jabka jednou na něj přišla řeč v diskuzi a on má tolik krajových názvů, jako třeba táč ,tačky,toč že skoro nikdo nevěděl co myslím :o))))))) ) a a musela se mnou. V tom poli proti volné krajině a v dostatečné vzdálenosti ode mě abych ji tam konečně měla celou a co myslíte. zrovna jsme nechala foťák na dvoře :o))))

V náznaku chvilkového večerního sluníčka jsme ještě vyběhli na zahradu pro pár fotek na scrap. Spolupráce nulová . Fakt jen cvakání .žádný rychtování do pozic. Tu fotku na které mi Maruška říká „maminko už mě nefoť „určitě poznáte :o))))))

Pak jsme jeli domů a Maruška jak se normálně chce zdržet u dědy , kterého diky pobytu mamči a babičky na zahradě vždycky vidí v sobotu večer po delší odluce, když přivezeme mamču domů. Dnes tam ani nechtěla vystupovat, věděla, že jdeme pro Ťapinku , neboť Jindra šel hrát, tak Maruška byla k neudržení :o)))) domů šla bez protestů a tísícera připomínání, protože jsme šli domů s Ťapinkou :o)))) Ťapinka neměla trochu svůj den, ač je u nás už poněkolikáté tak dnes chtěla pořád očuchávat psí cestičky před barákem a vyhlížela páníčky. Lízala, lechtala, chtěla se učit na počítači, neb měla věčně hlavu na mé ruce na myši a packy v klávesnici :o))) ale nám to nevadí , je to člen rodiny , jen prostě bylo veseleji. Tak jsme šla spát vyjímečně už v jednu, aspoň jsem se teoteticky víc vyspala , prakticky stejně, protože jazyk a čumáček pořád šimral a když si ji kluci před půl pátou odvezli tak se zas budila po zbytek noci 3 krát Maruška a brečela, kde je Ťapinka. V rozespání nechápala proč je pryč, i když to ví, že si ji strejda v noci vždycky vyzvedne, v noci ji to v rozespání neseplo a plakala.