Maruška mluví se strejdou...
Fotila mamča, musela jsem řezat, byli jsme dole v rohu, no ale aspoň jsem jednou s Maruškou.
Dnes po práci jsme vzali útokem město. Marušku jsem pošupovala neustálým pobízením, že pokud to stihnem oběhat do zavíračky a nebude se loudat. Dáme si pak zmrzlinu. Před jsem se nechtěla zdržovat, fakt jsme toho měli strašně moc. Dvakrát banka a dvě různé pojištovny. Zmrzlinu jsme stihli, ta byla. Maruška dnes měla rifle s volnější gumou, ty akorát má vyprané mokré a nebo u Jindry doma. Tak jí padaly, měli jsme vzít kšandy. Jednou ji spadly úplně jak skákala a pak z toho měla hroznou srandu. Půl dlouhé ulice ťapala a utíkala s riflema u kotníků a nedala se chytit . Strašně se tomu smála . Motivace k oblečení byla až návštěva pekárny, kde jsme jí za odměnu, že jsme stihli vše nutné koupila za 26, obr čokoládové dinosauří vejce s překvapením. Nesla si ho jak svátost. U baráku jsme potkali babičku jež šla na chvíli k tetě Marii, své sestře. Pak jsem si chtěla vyfotit popadané kvítky sakur, letos s lijákem vzaly strašně rychle za své. Ani letos tolik nekvetly. Nakonec se nám to strhlo v kytičkovou bitvu. Byla tam haldy růžových okvětních lístků.Maruška měla legraci, že je maminka celá kytičková. Až jsme musela pucovat od lístků celej foťák .Maruška mi dala zásah,ale strašně jsme se nasmáli. V podvečer se stavil strejda Pepík, přinesl babičce puget šeříku. Miluju jeho vůni.
0 komentářů:
Okomentovat