Zase je ranní, každé ráno nechávám Marušku samotnou v pelíšku, vypadá tam jak opuštěné ptáčátko. PO návratu a obědě přebírám Marušku do mateřské péče a frčíme za Jindrou . Zase prší, Maruška je zas jak kluk, abych ji pořád sundávala někde z plotu :o)))) Stravili jsme báječně tu chvilku volného času. Potřebovala bych natáhnout den a stěhovat :o( Náš Tomík udělal Maruritu na samé jedničky. Je mi z toho zvláštně, pamatuju si přesně den, kdy se narodil, už si toho pamatuju nějak moc, když děti u jejichž narození jsem byla už maturují :o))) Je z něj suprovej človíček a z jeho bráchy taky. Chtěla bych dokázat si vytvořit tak parádní vztah s Maruškou jako má Janička s klukama. V dnešní době je pomalu zázrak, když děti zajímá sport, učení a dokážou spoustu věcí a nějaký flákání s partou je jim úplně cizí. Janičce dávám za výchovu taky za jedna. Bylo mi taky trošku smutno, nějak se mi vybavil náš maturák, jako jediná jsem na něj šla jak jak z pole nenamalovaná a vadilo mě to. Běžně jsem se nemalovala, ale na plese jsem toužila vypadat trochu normálně. Nějak sena mě zapomnělo a jednu limonádu se mi povedlo nechat si objednat, když už jsme měla jazyk na vestě. Taťka chodil na panáky s mýma spolužačkama a já sušila pusu. Snad to nemyslel zle, jenže mi z toho smutno bylo. Kdo zná tak ví, že moje jakékoliv potřeby se plnily se zpožděním několik let. V 21 jsme měli řeč, že mám na kluky ještě času dost ……já byly zvyklá poslouchat, důsledky se dostavily. Budu se snažit bejt jiná…Aby se Maruška života tak nebála.
0 komentářů:
Okomentovat