Takhle to vypadá v sobotu ráno, když se holky nasáčkujou k nám.
Večer ve vaně, Jindra koupil Marušce nějaký žvejky a takhle strašně barvily....
Jé teď koukám, že jsem dala 2 fotky, ale ta první je z večera a ta druhá z rána , ale jsou ja focený najednou :o))))
Je sobota a přišel čas dlouho plánované oslavy. Slaví se taťkových 60. Dnes mu přijede překvápko, obě sestřičky z daleka, brácha bohužel ne, ale není to tím že by nechtěl on :O( Strejdo Matějíčku já bych tě táák ráda viděla, snad v létě. Maruška klasicky když pospícháme, tak vyspává do půl 9. Alr to ona v sobotu často. Jako by na ni padla spokojenost, že nás má všechny po kupě a spí celou noc jak dudek.Když se vzbudila prozradila jsem ji tajemství, že přijede překvapení. Zlatíčko si hned myslela že Bára s Terezkou, jak ona je miluje…hladinu hormonů mě to v klidu fakt nenechává. Dřív jsme to Marušce nemohla říct, protože by to vekecala jak by se těšila , pojem tajemství ještě moc nezná. Po cestě ještě frčíme na nákup, o který poprosila mamča. Když přijedeme už jsou tam, teta Helena, strejda Zoli a teta Boženka. Držím je jak klíště a rozdávám jim pusy. Nějak je mi líto, že se nemohli sejít všichni 4 poslední. Honza už tu není asi 12 let, Judita tu už nebude druhý rok, ani jeden ještě nemusel. Teta Boženka je nejstarší je ji 78, taťka je nejmladší a už mu je 60. V dnešní době už člověk fakt neví dne, kdy jich bude zas o jednoho míň. Jako hlavní dárek přivezli taťkovi nový záchod. Stěžuje si pořád že protýká, tak má novej, už na to dvojí splachování. Vyřešeno s úsměvem . Taťkovi dárek, to je prostě složitý, nepije, skoro nejí, koníčky nemá. Od Boženky dostal gratulaci z 500kč, mě naštěstí došla fotokniha a mamča ho komplet oblíkla, babička přispěla a teta Marie přinesla nádhernej dort. Maruška mě dostala úplně totálně, miluje tyhle všechny ale třeba ke strejdovi Zolimu občas ani nechtěla jít, že má svýho a ukazovala na Jindru. Fakt jsem měla co dělat, abych nebrečela štěstím. Vzpomínalo se na hodně starý časy, jak jich babička živila 6 nemaje supermarkertů a když byla pak sama. Děda umřel za ne úplně jistých okolností, když bylo taťkovi 11. O tom jak nám dávala babička kostkovej cukr, místo bonbomů, protože neměla.Přesto nám bylo úžasně. Když bylo líp a po důchodu tak jsme pak dostali studenstkou pečeť. Jezdili jsme do tý dálky jednou za rok asi tak. Naši vždycky nechávali babičce na přilepšenou než jeli, těsně před odjezdem. Přesto byla schopná hned doběhnout do krámu a za ty peníze nám ještě přinést dárky. Mám psa Andyho, jmenoval se jako babiččin strakatej kokršpaněl, přinesla mi ho ráno k autobusu. Je to jedinej plyšák, kterého mi kdy dala a já vím že ho nikdy nevyhodím. Občas mi to přijde lepší než dnešní kvanta hraček. Ale třeba Maruška ta si teda váží úplně všeho.Bylo nám naprosto , naprosto fajn a za chvíli jsem přeprala aspoň trochu blesk a díky němu vyšlo víc fotek než obvykle. Jak jsem teda mohla bez něj doteď žít :o)))) no musela jsem, nebylo na něj, mím ho díky zrušený pojistce doufám, že tam ty korunky po drtkách vrátím. Jsem nadšená, Osvětlená celá místnost. Žádné velké stíny a přesto vykreslené vrásky , jež přines čas. No miluju ho :o)))
Odjížděli tak ve 3. Chvíli před tím přijel teta Maruška. Za mě přinesla taťkovi obr salámovou kytici. Nejvíc ze s ní chtěla fotit Maruška, strašně se jí líbí jak to blejská :o))) Když odjeli, přijel strejda Pepík,musel ten den být na hasiších. Těsně před ním jsme odvezla Jindru, musel vyvenčit Ťapinu,jeho taťka byl na srazu od školy. Pak šel na hokej a fotbal. Domů jsme pak jeli večer sami. Maruška u dědy vykručela jednu klobásu, že ji musí dát strejdovi. ‚úplně mě rozbrečelo, jak na něj myslí. Jasně že ji dostala a měla obr starosti abychom ji tady nezapomněli :o)))) večer na ně čelala dlouho ale usnula v půl 10 , 5 minut před tím než přišli.
0 komentářů:
Okomentovat