30.4.2010 něžná čarodějka

Poslední noční. Ráno chvilička spánku, než se banda nasnídá . Pak jsme jeli za Jindrou. Špatně nedomluvil odvoz a on na nás už čekal, nějak jsme nedokázala v ospalý hlavě nakombinovat dobrou variantu , kdy bychom nenechali Jindru doma čekat, když do bytečku chodí jen kvůli nám a jak odvézt babičky jež hlídaly celý týden Marušku , jenže řekli mi o odvozu až ráno. Není nad to, říct vše včas a krásně nakombinovat, na č¨řešení jsme přišla, ale až v autě kdy jsem zapla mozek na plno kvůli řízení. a to už to měli vyřešeno. Maruška usnula v 11dopoledne vedle postele na polštáři přikrytá polštářem. Jindra odešel do práce a jí zalehla k Marušce jenž je vzbudila s brekem že chce ještě spinkat, zalezla si dostele a pokračovala a já zalehla k ní, protože udržet se ce stavu bdělosti po noční, když Maruška spí nelze. Vzbudila se a bylo jasno. Teploměr ukazoval skoro 40. za chvíli zas usnula a já se strachem dala sprint do lékárny, neb sirupu na hořečku bylo míň než jsem myslela a zítra je svátek. Můj teploměr je u našich , neboť se jim rozbil a já ji neměl ani čím změřit. Neměli jsme pečivo, a jak není chleba není co jíst. Chtěl jsem ho koupit až odpoledne. Dala jsem sprint co tělo dalo a za 15minut byla doma se sirupem, teploměrem a nákupem. Ještě že je to za rohem. Ale strach jsem měla strašnej. Jenže nikdo nikde kdo by nám to dovez a něco jíst a srazit teplotu jsem Marušce musela. Když se vzbudila změřila jsem ji a chtěla dát sirup, v tom letu jsme si s paní v lékárně špatně rozuměli a já zjistila, že mám sirup na kašel, v tom letu jsem to nějak nepobrala. Marušce jsme vysvětlila že hned přijdu a za 5 minut jsem byla doma se správnou flaškou. Ještě že to máme za prvním rohem. Chtěla jsem pokračovat ve stěhování ale Maruška mě nepustila z dohledu,(potřebovala jsme být jen v kuchyni) hned byl brek. Ale co si vzpomněla, že chce vyfotit v sukýnce a vážně fajnově pózovala. Jen jsem jo posadila do rohu postele, žádný jiný přípravy a s 50tkou na malou clonu abych využila posledního světla jsem ji pofotila. Vznikly fakt srdcovky. A já neudělala nic. Do 5ti Maruška pospávala a pak jak když do ní naliješ energii, byla k neudržení. Měla 37,5 . tak jsme ji nabalila, no venku bylo na tričko ač bylo 9 večer. No nádhernej letní večer a jeli jsme na hodinku do Holína k tetě a strejdovi na čarodějnický oheň.Potřebovala jsme totiž nutně brambory na zítra, tak jsme dali hodinový větrání , Maruška snědla kus krůty grilované ač se k večeři nacpala škubánkama s mákem. Pak jsme si vyzvedli Jindru po práci a jeli domů.