středa 4. března 2009

4.3.2009 Od pantáty vedou dráty....

Alespoň jedna nemaruška dnes to byl vážně den debil….Když jsme vycházeli z bytu praskla žárovka v chodbě, vyrazilo to pojistky , tak jsem se nahodila a nic, tak jsem se byla velde zeptat. kde najdu klíč od hlavní skříně a jističe. Měla ho. Klapala tam se vším možným a když se mi světlo rozsvítilo a já řekla, že to byl on, tak ho zase zkrátka klapla zpátky, že to musí být na druhou stranu, jinak by nešel proud nikomu…je to tam takhle bylo a tak to tam takhle bude…. ať si přivedu někoho, kdo mě to spraví…. No neměla jsem čas se hádat bylo už tak 9.15 a my měli být v 10 v tělocvičně. Do toho mi nešla uvázat Maruška do sedačky, jak byla vyndaná, tak jak se přenášela, tak se nějak blbě hnuly pásy,to byl boj nekonečný, ale nakonec jsem je přeprala. Jen jsme vyložili na sídlišti kočárek, přesedlali a hnali cvičit. Jsme to stihli úplně akorát.


Kvalita fotek malá, nadšení nezměrné…


Od půlky cesty chtěla „pěky“ a na sídlišti jsem jí neuhlídala vlítla mi na hřiště, a než jsem se prolámala lítací brankou tak už se sápala na klouzačku. Jedna jízda povolena, neb jsem ji už nechytla, ale odvod z hřiště byl provázen brekem takovým, že byla slyšet prý až doma v kuchyni . Po obědě jsme vezli babičku do nemocnice zase s patou, ránu má opět delší doby otevřenou a opět ji vytáhli z ní steh, už třetí minimálně po 3 letech. ne-li déle, proto se jí to stále nehojí. Než to vyřídili v nemocnici, jeli jsem s taťkou do kutlochu nahodit elektriku , neb kdyby cvakala babka tak nesvítíme do vánoc. Jasně že mi stačil 1 cvak a svitilo všechno co mohlo.


Cestou z nemocnice jsme se stavili v Lídlu. teda stále jsme se ptali, kde byly babičky, protože Maruška úplně předpisově a čistě tím svým dětským hláskem, vždycky řekla „v nemocnici“ Koupili jsme s mamčou šičku salámu na vačení a Maruška ji znárodnila a nechtěla jí dát. Jak si ji šikovně loupala. Byla pak jak po nájezdů myšek :o)))) A mě se nějak připomnělo všechno zlý, ja to takhle jedl Petr běžně (Maruška vyjímečně může, dožene tu suchýma rohlíkama po cestě z krámu) a jak na kousnutí do salámu umřel baniččin bratr,


Plíny od auta si chtěla nést sama, když už je neunesla, tak je táhla. se mi strašně líbilo, když hledala to ucho na držení, povídala u toho „kde je „držim“ „

1 komentářů:

Jill řekl(a)...

ten zámek je super, pamatuju myslím na začátku projektu jsi hodně fotila panty a kliky a pak jsem si říkala, že dlouho nic takového nebylo