neděle 5. července 2009

5.7.2009 Výlet na Kozel

Nedělní ráno, prostě pohoda, ranní kafčo, všude děti , super partička co si přát víc. Uplně mě dojímalo jak Maruška ráno vykládala Jindroví že "maminka ještě spinká" já ji slyšela , ale bylo užasný jak se sbazila nevzbudit. Každý ráno mě nechá takhle tak 10 minut. Tale to jak to vysvětlovala Jindrovi, bylo úžasný. Dopolko jsme zas dělali velký bubliny, prostě paráda, pomalu jsme pobalili a vydali se směr zámek Kozel. Z Marušky jsme v autě měli záchvaty smíchu. Pomalu brečela, kde jsou děti, vysvětlili jsme jí, že jsou v autě před námi a že jedeme přece na ten výlet za kačenkami. To zas brečela, že děti nevidi, ale jen co se v jejím úhlu vynořilo auto před námi , tak nadšeně zvolala „vidím děti“ a uplným rozkazem Jindrovi velela „strejdo jeeeď“ (no jako mě na křižovatce vždycky když zastavím :o)))) Cestou do parku zámku Kozel jsme dali hromadně zmrzlinu, všechny děti raketu, tak Maruška měla taky, to jináč nejde. No a její nejlepší bílé tričko s motýlkem , které jsem ji navlíkala na focení v nádherném parku už má batiku navěky , děti, no, hlavně že jsou šťastný :o))))


Naprosto úžasný park, skoro jsme stihli i zámek, ale situace se poněkud zamotala a čekat s prťaty hodinu v takovém vedru se nedá. Ovšem, kdo by řek….. Maruška vyváděla , že chce na zámek … ji ta historie vážně nějak bere :o))))


Takovejch nádhernejch koutů a Maruška zrovna měla chvíli „neci fotit“ a že má častěji chuť se fotit stále a samotná mě k tomu vyzývá na velmi nefotogenických místech….

Máchání v kašně podlehly všechny děti :o)))

Houba užasná veliká a neprotestuje a aspoň jsme si mohla na chvíli lehnout do tý úžasný voňavý trávy :o)))))))))))))


Ze sochy Chytré Horákyně byla Maruška unešená. nadšeně jí prohlížela a volala „ovečku má“ i když je to koza nooo, já vím že se to nemá,ale tomu nešlo odolat, nejdřív jsem ji musela cvaknout a teprve potom vychovávat, že na sochy se nesedá :o))))))))))





V restauraci z podivným přistupem jsme si dali oběd.. neb ty nedostatky jsme zjistili až po tom, co jsme objednali. I Maruška se ptala po obědě, kdy bude, tak jí dle pravdy říkáme, že to záleží jak to budou mít hotové v kuchyni… Maruška se normálně sebrala strčila hlavu do dveří vedle výčepu, které zároveň ústily i do kuchyně a začala tam vykládat „chci oběd“ no někdo je v té kuchyni musel popohnat, když už nic jiného spravit nešlo. Než s velkým zpožděním obsloužili i naše zbývající tak si děti hrály na hřišti. Maruška poslední jízdu se skluzavky dopadla takhle, tak jsme navlékly poslední čisté tričko z příručního batohu. tentokrát jsem musela jít Marušku i umýt na záchody, pak si slavnostně a nadšeně kráčela ke kočárku pro čistý věci , jen tak ve spoďárech a botách , no spokojenější dítě by jste těžko hledali. Akorát z krmení kačenek nemám fotky za a) už byly nějak přežraný a za Bé Maruška házela tak intenzivně, že jsem ji musela držet za triko, aby tam, nezbuchla.




ještě jsme se stavili v pidi uzavřeném komplexu v parku s pidivstupným a tam se děti vyřádily

V tom vedru je pitný režim důležitý. Maruška k němu nabádala o půl roku mladšího Rudíka . Pořád „napij se“ „na zdraví“ a když dopil, tak ho prázdnou lahví poslala do koše . :o))))




Dali jsme ještě kafčo a zmrzku, na ní jsem Marušku svlíkla do spoďáru maje dalšího náhradního oblečení až daleko v autě. Tam už teda Maruška jevila známky únavy. Už jí nebavilo nic, ale jen co jsme se vydali směr rybník tak ožila a cestou k autu v kočárku dokonce celou cestu zpívala. a V autě odpadla se zavrčením motoru a probudila se až před Boleslaví. V Jičíně jsme tedy vystupovali s řevem , chtěla k babičce a dědovi. No já jí jako motivaci cíle dala, že se k nim vracíme, ona pak lépe usedí, když se na něco těší. jenže pak je vyžadovala :o) stejně byla vyspalá tak jsem vyházela věci a skočili jsme do auta a jeli k našim. Tam jsme projeli fotky , Maruška se tam vyčvachtala ve vaně, děda byl rád, že si s ní pohrál a v půl 10 jsme přijeli domů a já ji jen uložila. Všichni byli šťastný že jsme se vrátili v celku a na mě padlo totální vyčerpání, ale krásný vyčerpání. Byl to takovej první takřka „rodinnej“ velet. prostě první ve třech a s báječnou partou. Ty krásný chvíle jsme si vychutnali ve třech….Naprostá pohoda… takhle to miluju


Kdo je odvážnej tak další fotky jsou TADY a je jich moc, no prostě miluju zvířátka a hemžení dětí.


1 komentářů:

Hengy řekl(a)...

Nádherný fotky a krásně napsaný! :o) Věřím, že takových super rodinných výletů bude ještě moc a moc...