28.9.2009 Velký Vřešťov

Dnes bylo nádherné sváteční pondělí . vyrazili jsme do blízkého kempu na kukačku , tam co jezdil Jindra dřív na ryby. Ale teď i kdyby jste mě zabili si nevzpomenu na název, vím že je v názvu Velký Vřešťov (druhá název doplněn po 2 hodinách trápení mozku :o))) ) , ale to druhé nevím ani za nic . ten němec mi pořád někam schovává písmenka. Maruška teda byla jak rebelka, zlobivá, neposlušná, dokonce si ani na čuraní neřekla ostuda, ale hlavně že pořád chtěla chytat ryby :o))) a pak i kačenky

Byla to parádní prochajda, rybník šuměl jak to moře..i když teda jsem ho vlastně, nikdy neslyšela, ale tak nějak si ho představuju. Marušce jsme musela mýt botky, neboť jsem ji posadila na můstek, že ji tam vyfotim a pak zas odnesu s tím, že já tam dosáhnu ze sucha a ona by musela bahnem. No jasně, že musela do bahýnka :o)))) Tak jsem ji myla boty na dřevěném můstku nad vodou a tam vám to šplouchalo, šumělo a sluníčko svítilo, že by jeden spal :o))) Sice zlobila no, ale užila si dětí a psů. Dali jsme si tam obídek a já dostala svoje milované Latté s hustou pěnou. Maruška kručela, že by spala , tak jsme chtěli vyrazit, ale pak se probrala .

Tak jsme vyrazili ještě kousek do lesa, tam se Marušce noc líbilo . A mamce taky, lístky se začínají kroutit podzimem, tak je co fotit, jen v lese byla velká tma, tak to byl oříšek na hlavičku, ale trénink dělá mistry že :o))) snad něco vyšlo. Maruška dostala v lese Ťapinku, tak byla nadšená že jí má na vodítku a byla strašně důležitá , okřikovala ji „nech toho“ „neutíkej“ a podobně :o))))) no a velikostně byla snad o půl metru větší :o))) Když začala Ťapi lítat a Marušce začaly podjíždět nožky , tak si s ní sedla na cestičku aby udržela vodítko a nepadla :o))))

Jindra ještě měl resty, tak jsme přijeli dřív a zašli do Penny utratit poslední dvě stovky za věci potřebné a i jinak potřebnonepotřebné . Tenhle puget růží tam měli ta půlku což bylo 25korun. A i když není…vždycky se má najít pár drobných na malé radosti, tak jsme je koupili mamče, neboť si je zaslouží. nevydrží tak dlouho jako čerstvé, ale tam o to nejde, tam nejde, podstatná je vzpomínka a dělání malých radostí :o))) Ještě jsme stihli u našich rychlé kafčo, skouknout fotky a domů.