neděle 6. září 2009

6.9.2009 ..tak to má být ....

Maruška vzhledem k probrečenému zbytku noci vstávala až v 8hodin, zároveň s sms od Jindry, že Ťapinka je vzbudila už v 7 ráno tak že jde sem. Pak zaklepání na okno a probrání do totální bělosti šokem. V ruce mi přistála litrová láhev vaječnáku , že je to prý těžký , že to domů neponese, že je to na ty dlouhé večery s Ťapinkou . To jsme se totiž den před tím bavili že krom Latté miluju ještě kávu alžírskou. no teď jich bude hodně :o) taková zásoba ně vydrží hodě dlouho , neb je to káva sváteční, Mám z tý flašky ještě pořád slzy na krajíčku, když tady dopisuju projekt. Ťapinku bychom ohlídali kdykoliv , nic za to nechcem, tam jde o to , udělání radosti druhému, myslet na něj, pamatovat co má rád, malé radosti ve všedním dni. U náš v rodině vždycky tyhle malé radosti funfovaly. Mamče kytičku , tátovi koleno, babičce pár kokosek….Takhle to má být, z toho mě tluče srdce až v krku a to dojímá, tak je to dobře…. Ten ranní šok byl úžasnej, velký pohlazení celého mého já…. Měla jsem z toho strašnou chuť ta tu alžírskou, chtěla odlít kus vaječňáku do placatice co ji mám už léta. A ejhle, zjistila jsem, že jsme prd alkoholik a hlavu mám taky na dvě věci :o)))) v koutku kde je pár lahví , co tam stojí a stojí a nikdo se jich nedotkne (hurá) byla ještě řádná dávka vaječňáku. Tak jako nedělní ranní káva byla alžírská a pořádná dávka :o))))


K obědu jsem chtěla dojíst květák bez ničeho protože vařit jednu porci brambor se mi nechtělo a dorazit se drtkem kaše , jenže pořád prostě neumím vařit 1 a půl porce . Tak jsme měli obě rýžovou kaši s mraženýma jahodami: Maruška zpucovala 2 talířky a ještě zbyla miska na svačinu. Odpoledne jsme pak šli k našim na kafčo. A zkontrolovat zda

přivezli babičku druhou :o)))) Maruška totiž včera měla velké starosti , že babička (jak v Oh. zůstává až do neděle) tam zůstala zavřená a že jsme ji tam zapomněli :o))) jak má o všechny starosti .


Po neděli nám tady začíná festival Jičín město pohádky už 19ctý ročník , tak jsem dneska dotvořila Marušce kostým z toho co bylo doma . Pak jsme jí to zkoušela, tak byla nadšená , očička jí zářila a se slovy „já jsem motýl „ lítala po bytě a nechtěla tu sundat, že chce do průvodu :o)))) Zvonky pod Valdickou bránou zatím odpočívají, ale v úterý se na ně už bude zvonit při vstup do pohádkového města .



Tahle čistě dokumentační, včera jsem koupila v tescu poslední koš na špinavé prádlo, v akci za 109kč, sice byl prasklej , jenže opravdu velkej a slevy na tyhle věci dávají je jednou za měsíc, tak za tu cenu jsem po velkém přemýšlení nakonec koupila i ten naprasklej. Doma ho pořádně vyztužila. A přerovnali jsme do měj s Maruškou hračky z banánové krabice a té prasklé plastové, takže to zas u nás vypadá o chlup kulturněji . Maruška se dostala k hračkám co byli na dně a déle k nim tak nějak nedošla, neb ne vždycky vyhází z krabice všechny. A tak dnes nadšeně stavěla celý den komín a cestou domů se sekerou pokoušela porazit strom :o)))) Focené už z bleskem v v půl 8 je už prostě tma, dny se rychle krátí.

2 komentářů:

photoJanna řekl(a)...

krásné fotky a příjemné povídání.....moc obdivuji tvůj elán a nápaditost.

Martencja Designs řekl(a)...

gooorgeous photos!!! I love them so much :D

greetings
Marta :D