středa 23. září 2009

23.9.2009 Nedáme se...

Proč chodíme občas všude pozdě je třeba že jsem Marušku dnes oblíkala 3krát než se nám povedlo odejít k Jindrovi. A tam pohodička. cestou domů jsme nakoukli do květinky na zvířátka a Maruška dostala od paní prodavačky jeden zlomený karafiát, ještě loudila další kytky pro maminku. Pořád jí říkala „ještě kytičku mamince dej „ a ukazovala na orchideje co zrovna vyvalovala :o)))) No domů donesla už jen květ, trn jsme dali do hrnka no a než byl oběd tak jsme ho našla v hrnku zbytkem šťopky nahoru. , tak nic no… :o))))) Pak jsme honem uvařila omáčku s brokolicí a těstoviny,Maruška protestovala, že tohle není dobrý , když to měla na talíři, vymetla talířek do čista a pak se ještě docpávala chladnoucíma suchýma těstovinama.



odpoledne jsme vyrazili ven. Mamče bylo zle celý den, jednou si naplánovala cestu k nám a nevyšlo to. Šli jsme hned k rybníku a stavili se pro Lenku. ta nám ukazovala nový foťák.




Čistě dokumentačky, když to tu mám jak kroniku. Další panelák rozpracovaný zateplováním a výtahové dveře, kterým dáváme sbohem. Předělávají teď výtah dle směrnic EU. Ale na tahle čísla nezapomenu blahé paměti provázejí dětství a první dobrodružné cesty výtahem.






Pak jsme šli s Lenkou k rybníku házet. Maruška si tam užila i honění s holčičkou, pořád se s někým seznamuje , každého se ptá jak se jmenuje a co to má :o)))) Pak jsme na momentík přibrzdili u našich a pak dom. Stavili jsme se b Kaufu nutně jsem už potřebovala zubní pastu jež kupuju už 14dní, vždycky přinesu něco jiného a pastu né. Maruška se v Kaufu normálně pokakala, to se mi neslalo co nemá plínky, nahlásila až když měla hroudu v kaťatech. Měli jsme dnes tu smůlu, že jsme potkali Petra…namazaného. říkala jsme ať pustí Marušku, že to musíme dát do pořádku. Připité uši neslyšely, tak jsme zavolala trochu hlasitěji a on na mě hned vyjel, že na něj řvu. jenže nebylo úniku :o(((( pak s náma šel kus protože Maruška je prostě zvyklá že jí někdo vyprovází nebo ona někoho vyprovází . Dělá to se všema, tak se zeptala i jeho no :o(( Na přechodu s ní vůbec nepočkal a vlítnul s ní rovnou do silnice. Já jsem šťastná že se mi vždy na kraji silnice zastaví a ví že se má rozhlédnout a dávat pozor. Včak ji z toho taky zkoušela policie :o))) No tak jsme se jenom zmínila, jak to děláme správně, že se musí dávat pozor. Ten po mě vyjel takovým brutálním řevem, s jeho klaským „co ne něj řvu“ přitom jsem to neřekla ani víc nahlas. Začal tam na mě řvát , a já věděla kakm to vede že říct ať nás nechá a jde, že to bude ještě větší řev. Tak jsem čapla Marušku šupla jí do kočárku a začala utíkat. Naštěstí to za náma vydržel jen chvíli. Hulákala mě, že se nesmí ani rozloučit s dcerou. A proč by nemoh, ví že může Marušku vidět když se bude chovat normálně a tohle normální není. Maruška se dostala do stádia kdy se doma začala počuravat ač už chodila bez plínky , nechtěla mi doma jíst. To už je naštěstí zažehnané. No ale proš bych já měla dodržovat něco nepsaného, když on nedodržuje to co má dané soudem, Za pár dní už nám bude dlužit 42 000 mna alimentech, když ho potkáme, nekoupí Marušce ani lízátko. Tohle není táta, možná jen podle papírů, jinak ani ťuk….Bolí mě plíce ještě teď od toho běhu. Od pádu ze stromu cca před 7 lety z něco přes 2 metry prostě běhat nemůžu, protože mě ta noha fakt bolí pořád. teda ne pořád,ale při běhu a ostré chůzi.. tak mám příšernou nekondičku. Ale lepší když bolí každej nádech než nechat na sebe řvát :O(((((

2 komentářů:

Dadouch řekl(a)...

Krásná fotodokumentace a to peříčko na vodě nemá chybu ;o)

Lenka Paseková řekl(a)...

Liduš, neznáme se, ale já Vám holčičky moc fandím§ Jste statečné srdíčka a moc se mi líbí jak bojujete za to aby vám bylo dobře. Mnoho krásných dní bez nepříjemných zážitků a nadále dobré světlo k focení!
Leknína (leknina.blogspot.com)