12.5.2009 Záplaty na duši i sedačku

Dopoledne bylo v plánu venčení ale Ťapulka byla rychlá a tak jsme dali kafčo, Pohodový, to z kterého čerpám sílu a pozoruju, že mi snad nikdy tak neprospívalo. Je mi čím dál líp. maruška když slyšela, že jdem ke strejdovi tak mě ze dveří div nevylítla ve spoďárech, neměla najednou na nic čas, volala ke strejdovi a ještě nadšeněji k Ťapulíně. byly šťastný že se viděj holky. A my taky.No a Marušku myšlenka nepustila, jsem se jí ptala aby řekla strejdovi jak se jmovalo miminko a ona na to řekla „miminko chci“ :o))) Dnes jsem vylítla jen tak nalehko bez foťáku a pak mě to bylo líto, dnes mizérie s fotkama. Maruška s Ťapulkou by byly lepší. Pak jsme šli vařit oběd,krabí tyčky jsem včera zapoměla u našich v mrazáku tak byla mňamková improvizace brambory s tvarohem. Jen mě začala chytat lehká křeč do žaludku jež mě vydržela až do večera. Nechuť k jídlu stoupla ve chvíli kdy z chodby přiletěl výrazný hlas dben.. fakt nechutný, jsem se dozvěděla takovejch věcí o kterejch nevím a přitom bych měla, když je dělám já… ble. Nesnáším drby, a vůbec když na nic není půl slova pravdy… :O(((( ještě že jsem měla načerpanou energii z dopoledne.

Než jsme umyla nádobí tak se Maruška zmocnila brambůrek od Jindry a celá nadšená že má úlovek si došla pro misky a takhle je rozsypala :o)))))) Zírala jsme jak se trefila a nikde bordel. Marušku jsem uspala a šla udělat to co nedělám nikdy.. nou koment. Pak jsem sebou ještě na chvíli plácla v touze že povolí křeč. Ta zůstala a my se vydali přes město k našim. Tam jsme potkali dědu , tak koupil Marušce zmrzlinu a já aspoň vlítla do obchodu a sehnala za stovku příruční tašku na doklady, peněženku a tak, neb se mi ve st. před odjezdem rozsypala na padrť a já kvůli peněžence a dokladům chodila s batohem. Ně že by toho bylo tolik, ale nevylo to kam dát :o))))

U našich jsem pojala bojovej úkol. Když už byla autosedačka vysvlečená z potahu a vypraná, jak se Maruška pozvracela, tak při jednom navlíkání pásů jsem se ji rozhodla vyzáplatovat. Maruška jí dala už tak zabrat, že z ní po cestě cíleně škubala výplň. Dostali jsme ji za studentskou pečeť paní ji chtěla vyhodit. Účelná je, jen už byla pro ostudu. Látka na ní už se sype a Maruška toho využívala k vytvoření zimní atmosféry v autě aneb… sněží. Přes 2,5hodiny nimravé práce, je to sice strakatý ale bez děr, hlavní je účel. Sranda byla když jsem štelovala délku pásů? Maruška pořád hlásila „není auto, nepojedem“ „neci bejt zavázaná“ Domů jsme dorazili docela pozdě, důvod mě dost mrzel..taťkä by měl mamče pomáhat víc, nemůžu tam pořád být. Chtěla bych se častěji s mamčou obejmout častěji jen tak, a ne když je tak smutno.. lidi by si měli pomáhat…

Večer Maruška chtěla číst pohádku, co mě zlobí ten kašel, přes den ani nic,a le večer, tak jsme večerní pohádky chvíli flákala , neb jsem se u čtení dávila. Maruška ale dnes chtěla číst, sice už jí umí skoro nazpaměť, ale četla jsem a Maruška předbíhala s dějem. začala jsme kašlat a nešlo to zastavit. Maruška mě vždycky řekla „maminko napij se“ :o)))) když mě po napití přešel kašel tak povídala „maminko čti“ a pak zas „maminko napij se“no je to zlatíčko. dnes neusnula hned,a le za mými zády si v postýlce vykládala pohádku. :o))))