Od noci pršelo, táta se probudil s nacucaným spacákem na hlavě, to fakt úžasný probuzení a to stan prosakoval jen v jednom místě. Presto šli ven, zrovna vyzkoušeli zakoupenou pláštěnku z místního armyschopu , no a já ostuda jsouce venku hodně mokro a pršavo a že nebyla možnost se kde usušit a jít chrnět zase v mokrým s mýma rodrchanýma průduškama…. Tak jsem se jen převlíkla do maskáčů a hrála si na zakuklenou housenku v teplíčku až skoro do 11h. u toho jsme ještě vykecávali, ale já jsem si u toho stihla polebedit a dohnat nějaké spánkové deficity :o))))
Já mám nepamět na jména, buď si pamatuju jméno nebo obličej, prostě táta tady u tohodle řemeslníka koupil meč, jednoručák, který se dá použít jako jedeapůlručák, a lehounkej pro holku. Fakt super zbraň. Někdo je holt nadšenej z novýho spodního prádla, jinej z meče :o)))) Ta škola šermu , co probíhala během dne u stanu byla na počurání smíchy. Bavilo se široký okolí, Ruce jsou s nalámanýma třískama , šel zadělávat pod výhní. Tímto děkuju našim chlapům že přes navlhlost všeho rozdělali přes stanem oheň . Úplně jsem zapomněla napsat o tý užasný soudržnosti a srandě, jak jsme si večer brali a přenášeli horký uhlíky jak za pravěku. Brácha vzal celé ohniště a přišel s hořící nádobou jak s olympijským ohněm :o)))) akorát fotka v tý tmě neměla takovej efekt, a on nás zas sousedi nosili na lopatce, prostě pohoda.
pak jsme šli nahoru k penzionu na bitvu. Po cestě jsme ještě chytli slejvák a pak se nebe vymetlo a bylo zbytek víkendu nádherně. Byli jsme s Plzeňskými sřelci, já jako dokumentarista hlavně. No takovýho zapáleného tam jistě ještě neměli :o)))) ale hohle je fakt rozkoš fotit. Tohle je náš velitel , trochu v kouři….
Ústup vzad o 5 metrů …Táta Béďa táhne Dorotu, pokud se nepletu.. a stejně jsem to vyhráli… napsali to tak dějiny, ale bylo to super
Detajlík na furketu s doutnákem, lovila jsem čmoudily ale nakonec ta fotka vypadala líp v čb.
Prostě úlovky , jen tak jak pozoruju svět i když význam by tam byl… Když na tu fotku koukám teď , ty řetězy jako naše úžasný přátelství, je to moje druhá rodina , od začátku a s každým společným rokem stále hlubší pouta. Děkuju že jsou, s mima jsem přežila všechno.
Pohoda, vtipkování, humor i čenej, všechno se bere, tahle atmosféra se těžko něcím nahradí....
Než jsme se vrátili z bitvy brácha uvařil skvělej guláš. Recept.. tri gulášový polívky od polotovarové firmy, jenže byly moc slaný, naředěný zase moc řídký.. tak vyškemral u stánku s pečenýma bramborama 2 brambory, kdesi 2 cibule a ve večerce koupil 3 silný párky“ty byly nejdražší, mě přišli na 50, korun, jsem si musel koupit přece i to Pikao,:o)))) a le je to úžasný, bych do toho šel zas „ :o))))))))
Pak jsme nafasovali bagry udělali kolečko okolo kotlíku odtaženého z ohně. Tohle vám žádnej Pup neposkytne a já bych to za luxusní restauraci nevyměnila. Byl prostě mňamkovej a brácha byl štastnej, že za polních podmínek byl schopen nasytit rodinu „to jsem ale šikovnej“ jsme slyšeli ještě dlouho :o))) Abych nezapomněla jeden z hlodů, ségra byla na chvíli ve stánku místo Vaška, co má kabelky. Obcházel to tam policajt, potřebovali dostat auta od kostela, tak obcházel stánkaře a ptal se „kde máte auto? „ Martinka v klidu odpověděla :“ no v ležení (vojenským) ve stanu“ Výraz policajta si ani nedokážu představit, no ale byla to jen a jen pravda :o))))
Ohříváme vodu na nádobí…. :o)))))
Povídali jsme a smáli se, občas přišel někdo z ležení k nám, nebo zas někdo šel na pokec do ležení. prostě pohodička.
Okolo 22h jsme šli na náměstí na ohňostroj, byl fakt nádhernej. tady je vodopád z radnice.
Po měm jsme šli zas rozfoukat oheň, navhlý dříví od soboty to vyžadovalo. Já bohužel odpadla dřiv než jsem chtěla. Náhlá bolest hlavy byla tak příšerná, že vyvolala šavlovej tanec :O((( Kdybych aspoň pila ale dva loky kolujícího vínka a lok červenýho Kitl Šláftruňku co má nějakých 9% ani nestál za zmínku. Jsem si vybrala snad za všechny šermíře, co tam prolejvali záklopku.
0 komentářů:
Okomentovat