Dnes byl den ouřední. S Maruškou jsme šli do centra pěšky což mám s jejím visením na každém stojanu na kola a tak vyšlo na 3 hodiny cesty. Dala jsme si dělat občanku abych tam měla napsanou Marušku. Dřív mě nezbývalo ani na fotky a od ledna nebyl čas, nebo jsme si nevzpomněla. Myslela jsme že mi stačí na to aby mohla Maruška s námi jen za hranice, máme to do Polska za roh. Na občankách jsme zjistila že nestačí, tak jsme si tam dala napsat aspoň Marušku. Na občankách Maruška opět perlila.. povídala paní „vrať mamince tu fotku, ona ji potřebuje, podívej jak jí to na ní sluší“ :o))))))
Pak na odbor kvůli bytu a na poštu a na nákup do potravin na náměstí, kde mají takřka velkoobchodní ceny. Jak je tam velký vozík, Maruška si hrála na zlobivé dítko ( už byla unavená, doma se projevil průjem) a jezdila po krámě pod vozíkem jak nevychované děcko. Plus cesta zpět a dopoledne pryč. Maruška se zlobila, že nejdem na hřiště a na draka kam chodí s dědou, když jsou ve městě,jenže děda má na to čas, já ve městě holt musím zařídit co se dá :O(
Když jsme šli z ouřadu Maruška měla žízeň tak jsme byli v nápojce koupit pitíčko . Ptala jsem se paní Šolcové jež nám tenkrát pronajímala byt, zda si Petr odvezl ty svoje věci, měl u nich na půdě zbalené 4 obr krabice. Jak jsme mu při stěhování vytřídila, co bylo jeho. Prý už to odvezli do sběrných surovin, že nejsou skladiště. Myslela jsme, že kdyby to tam bylo, že bych aspoň to oblečení dal do pytlů a posla na povodně, ať je k užitku. Takže je všechno pryč, největší cenu tam měli takřka nepoužité šipky za 550kč jež dostal k narozeninám pár let zpátky.. no že já mu je dávala, když on mě přál s kytkou vytaženou z vázy, jež mi před tím dal někdo jinej…. No co už. Tak je všechno pryč, bylo tam jen pár cedéček a spousta fajn oblečení , nakoupenýho po hrabákách za hubičku. I jeho rodnej list. Abych připomněla jeho „zodpovědnost“ Nevím proč jsme z toho měla pocit osvobození. Už nemusím nic řešit, měl skoro 2 roky na to, aby si to odvez. Jen kdybych mu to tehdá vyházela z okna, protože si z toho nevzal vůbec nic, odešel jen s tím co měl na sobě a se spacákem, tak bych třeba potěšila spoustu lidí, co by si v té hromadě našli něco co by se jim šiklo, a já se s tím nemusela dřít na půdu :oDDDD
A k tomu ta nová občanka. Pro tuhle jsme šli spolu, měli jsme to 2 minuty od baráku, prostě mě bylo nějak víc volno než obvykle. Ač už je tak dlouho pryč, čím víc důkazů o jeho existenci mizí, tím je mi lehčeji. Jasně, pořád se bude potloukat po městě a obtěžovat lidi, leckdy si mi stěžuji a hlásí co zas kde vyváděl. Ale vše co měl za našeho soužití už je ve smetí a to doslova. Kdo chce kam….byla to jeho volba, šancí měl až až aby to změnil…
0 komentářů:
Okomentovat