10.11.2009 prostě úterý

Je úterý a já se přiznávám , že mám z tý zimy občas lenoru. Venku je celkem solidně,ale zima, a když si to zdůvodním, tak venku vymrznem , pak přijdem domů, bude nám chvili teplo, neboť venku je míň než doma, jenže to bude trvat jen chvilku a nám bude doma zima a pořádně se neohřejem. No tak jsme dělali dnes dopoledne kraviny doma , no a Maruška i koniny. Byla velmi nadšená že koník Toník má její bikiny, navlíkal mu svoje gaťky a prostě jsme si hráli, já byla taky dost k ničemu z příchozích zpráv, držíme pěsti moc a moc. Dali jsme oběd a když přišel Jindra domů tak k němu na kafčo, tam tak nějak zapomínám na vše co trápí, nebo se to aspoň tlumí. Holky teda řádily jak tajfun. Nakonec jsme si udělali ještě večerní procházku městem k našim . Kredit klesl na nechutnou hranici a bylo potřeba potěšit opuštěné a nahlásit, že mamča dostala od mudrů koňskou dávku léků ještě odpoledne a aby se neplahočila domů v nevolnosti jako poledně, tak ji mudři doporučili v nemocnici ještě přenocovat a vydat se domů ráno až to odezní. Pořád mě bere vztek, když vidím jak je mamča KO a mudři důchod nedají ač nedokážou tělo zprovoznit k bezbolesnému bytí a k pohyblivosti….Taťka si potěšení moc neužil, přišel až pozdě, jako obvykle, ale babička byla šťastná z potěšení i když chvilkového a pozdního. Večer jsem lovila nouzovky při koupání, jse o to se s ním porvat na našem temném, ledovém vodním pidikoutě, ať žijou prográmky na úpravy fotek :o)))) Jo poznámka pod čarou, focené na začátku koupání, takže dítko upatlané od večeře a usoplené od rýmy a retušovat se s tím nebudu, to je realita :o))))