9.11.2009 šup sem šup tam

Dnes jsme vyrazili brzo ráno do města, no brzo, co dovolilo Maruščino vstávání. Došla jsme na VZP že nechám proplatit příspěvek na plavání, nic prý se už pčes půl roku nevyplácí takže naposled vypláceli začátkem roku když jsme byli v sice už postupném, ale stále ve stěhování, takže prd. Na pracáku jsem si potvrdila to co mi řekli už na úřadu inspekce práce, jenže mi to zatím bylo prd platný,avšak po dalším ujištění a telefonátu do práce, kde jsme si jisto jistě mohla stát za tím co je pravda a na co mám a nemám nárok , protože to mám zjištěné z míst nejvyšších jsme si svůj papír vymohla. Mám si pro něj zajet příští pátek. Sice je to tak, že nárok na průměrnou mzdu mám, do mého nástupu v lednu (dle přání podniku a vzájemné dohody, když nešlo jinak) jenže v dnešní době je lépe se domluvit a ten měsíc prostě být doma zadarmo a nevzpouzet se vůli zaměstnavatele a doufat, že ochota se dohodnout ač silně nevýhodně pro nás, neb budeme nějak muset dát do kupy peníze na lednové živobytí, bude dobrá k tomu, že při nějaké vlně propouštění bude přičteno k dobru, že byla vůle se dohodnout , neb svobodná vůle projevu a stání za právy je bohužel utlačována potřebou si ač ústupky udržet místo….je špatná doba no L

Stavili jsme se u Hanky s Šarykem, na veřejném WC. Byli dlouho našimi dobrými sousedy. Viz. fotka uvítání bylo vřelé. Pak jsme stihla ještě nechat vytisknout pár andělkých fotek v bedýnce přimo v prodejně abych měla aktuální fotky Marušky na sobotní sraz SŠ. Se stěhováním a vším tím okolo jsme nedala udělat fotku asi rok a půl a připravená složka se bohužel odporoučela do datových věčných lovišť protože byla jediná nezálohovaná, takže mě čeká nové projíždění DVD a výběr fotek do alba. Teď mám v ruce jen 4 anděly, ale tu sérii miluju, Maruška byla nadšená že z mašiny vypadávají obrázky s ní :o)))) stihli jsme ještě přibrzdit v krámě u Jitky jen na pár slov. Dřív jsme byli ve městě denně neb jsme to měli za dveřmi , teď je to do centra přec celé město a když se Maruška rozhodně jít pěšky, tak to máme na cestu tam, otočku a můžeme jít domů na oběd. Dnes se mi ni naštěstí povedlo udržet v kočárku tak jsme stihli vše, i pekárnu a krátkou návštěvu u našich, kde jsme vyřidila telefon do práce maje vyřízenej kredit. Aspoň jsme je potěšili, mamča je na 2 denním léčení v Praze . Cestou domů jsme stihli i vyzvednou v knihovně zamluvené korálky u jedné šikovné paní jež si tam přivydělává. Maruška je dostane od babičky k narozeninám. Mamča zapomněla na léčení .tak jsme je vyzvedli.No prostě jsme toho dnes stihli nějak abnormálně moc.

Zdlábli jsme oběd a šli na odpolední chrupku k Jindrovi. Dnes to bylo jen na chvilku , protože musel ještě znova do práce , jenže se tak stejskalo že jsme podnikli i tu rychlovku. Jen znám Marušku jak spí dlouho a tvrdě, tak jsme šli spát tam, protože Maruška se krásně nenásilně probudila s přichodem rozjařené Ťapinky , aniž bychom ztráceli minuty z dnes rychlého setkání a Marušku nasilím budili. To bylo radosti. Pak jsme šli domů s Jindrou a ještě v podvečer zašli za babičkou jež tam byla sama :o((( Pečovatel vyšuměl..