12.11.2009 Máme doma torpédo

Týden letí a už je tu čtvrtek, zákony fungují spolehlivě, takže jen co ve 3 uléhám tak je Maruška co 20 minut vzhůru, napít, čurat, podat telefon, kde je dinosaurus, napít…občas se rána podobají vážně spíš exhumaci něž vstávání :o))) dopolko jsme to dle slibů chtěli stihnout do města se vzkazem a na něco se pozeptat, jenže s tím nejnutnějším a chystáním oběda, jsme stihli vyběhnout ven jen na chvíli, ťapat až do města to bychom přišli kdo ví kdy a Maruška byla dnes jak pytel čertích ocásků, spíš dnes jak 3 pytle a pořádný. Používala mě jako strom a šplhadlo a věšedlo, ale takovým způsobem, že jsme věčně lapala po dechu. Když se mi povedlo přibrzdit u PC na pár slov tak s Maruškou na koni . s jejím telefonkem u ucha, s vyvráceným prstem, že mám tohle mačkat aby to hrálo, kopajícíma nohama mezi bradou a monitorem. A tahle neskutečná energie, jíž dnes překypovala víc než obvykle jí vydžela až do usnutí a to odpadla až ve 22h. Zdlábli jsme koprovku a Maruška začala strašně brečet. Musela jsem jí rikat ať přestane a řekne co chce, protože jí není fakt rozumět proč brečí. Nakonec z ni vypadlo, že chce ke strejdovi. Když jsem jí řekla, že tam půjdem až se vyspinká. Tak poslušně vklouzla sama do postýlky a šla spát bez protestů. Dokonce se oproti klasickému vyspávaní odpolednímu vzbudila už v půl 3. Myslela jsme že se vzájemně s Ťapinkou trochu utahaj, ale prd, spíš pořádně zmořili mě, protože na mě byly dvě. Ťapina do toho špatně rozeznávala kdo koho moří a ještě mě kousala protože Maruška vyváděla tak že si Ťapi myslela, že ji ubližuju a já pod těma dvěma funěla jak lokomotiva. Jediná chvilka klidu, kdy nad katalogem Makra s Jindrou měla Maruška ukázat co by měl přinést Ježíšek, pokud bude hodná. To byla nalepená jako klíšťátko. Dlouho jsem dumala, kterou fotku z těch dvou sem dát. Původně měla být jen ta jedna, jenže z té druhé slyším ty Maruščiny brepty a to jak se tulila mě prostě dojímalo. Pro mě je to prostě srdcovka naplněná pohodou, klidem a rozradostněnou dětskou dušičkou , která pozná kde je dobře….A utahat se mi ji nepovedlo, ještě jsme dali večerní cestu městem, doprovodili Jindru domů,chudák musel ještě do práce. Nazpátek se courali. Škoda že už je tak brzo tma.