6.11.2009 Carpe Diem

Je pátek a s ním tradiční plavání. Ještě že je Maruška tak odolnej jedinec, včera jsme kurýrovali a dnes ráno bez teploty a v plné síle pospíchala na plavčo. Cestou z něj jsme přibrzdili u nemocného Jindry a dali mu kus bábovky. S Maruškou to totiž bylo už k nevydržení , pořád chtěla jit ke strejdovi . říkala jsem jí že je v práci a že je nemocnej a Maruška zas vedla svý proslovy „já ho mám chudáka nemocného, on je v práci chudáááák, chudák je nemocnej“ Když ho viděla, měla dušička pokoj, nemůžu si pomoct, ale úplně jí chápu. Dostala od Jindry leporelo s dinosaurama a doteď si ho nosí jako svátost. Pak jsme se stavili v Tescu protože mám po včerejší Maruščině polehávání došly piškoty, neboť to bylo jediné co ten den snědla. Pak k našim na oběd. Jabkových knedlíků Maruška zpucovala pěknej kopec. Pak všichni zalehli. Maruška musí usínat s babiččínými kaštánky, které má v polštářku v posteli kvůli léčení a Maruška vždycky říká kde mám „kašpánky“ má málo svých výrazů, vše hned opakuje pomalu bez chyby, maximálně se spolknutým R. ještě říká místo troubit „trumpit“ a „vem mi za ruku“ vím že jsem na ní včera zkusila nějaký hodně těžký slovo . Teď mám okno jaký a ona ho řekla hned bez chyby je to ohromná šikulka. Zbytek odpoledne jsme strávili u našich, jeli jsme ještě pro druhou opravenou televizi do oné vsi co už zas nevím název. Jako naschvál se rozbily 2 po sobě. Naše i ta po tetě Boženě. A jeliko že opravář daleko, tak když už u něj byla na zjištění tak se nechala opravit ač druhá teď nemá být kde v provozu. V podvečer na nákup do Tesca s mamčou aby nemusela tahat nákup na oslavu v ruce. Odpoledne uteklo a zas do ledového doupěte. Večer jsem brouzdala od ničeho k ničemu. Před 2 dny nás opustila jedna úžasná paní, tolikrát vybojovala boj s rakovinou, stálo jí to tolik sil, že by to skolilo několik jedinců a ona tolikrát vyhrála….dnes jsem slyšela písničku Znám já jeden krásnej zámek, zpíváme jí léta na rodinných oslavách u kláves, jejím ůžasným hlasem už ji neuslyšim :o(((( do toho ty pitomý spekulace okolo práce a blíží se víkend a Jindrovi bacily nepřeprány a tak místo pohodičky nás čeka tradiční ledová noc doma. I když nejde o tu zimu …prostě se stejská a to že moc. Nějak je všeho okolo nás nějak moc, chce to žít podle dvou slov „Carpe Diem“ užívej každého dne či jak je doslovný překlad. A má pravdu každý den by se měl žít jako by byl poslední , když všude svítí hřbitovy obložené kytkama tak při té příležitosti hlásám….že tuhle chci zahrát.. jednou… ale chci tu být dlouho jooo protože tak dobře mi nikdá ještě nebylo….

a jelikož tam není celáa ty slovy si vychutnávám....protože z nich mrazí jak jsou pravdivý..

prikádám slova Carpe Diem