středa 10. února 2010

10.2.2010 Kristovky a balonková story....

Je den a mě je dnes o rok víc , 33 je hezký číslo, ale 22 bylo lepší :o))) Vstávám před půl 7. Mamča je Praze u mudrů a taťkovi se nechce tak brzo vstávat a já mám jím volat ráno instalatéra. Řekl si o to sám, že máme takhle ráno volat, Navečer se mám cosik roztentočkovalo v baterii,že na to byl i taťka krátkej. Telefonát jsem vyřídila a chtěla ještě lehnout, protože jsem díky bolavým nohám usnula ve 2. Marušky vyjímečně spala , ač poslední dobou vstává po 6 té, tak jsme toho chtěla využít. Babička ač normálně snídává po 7 hodině (vidím to , když přijdu před 7 z noční) tak chtěla snídat hned. Udělala jsme teda snídani. Po ní vstal taťka, takže snídani jemu a pak se hned po 7 h probudila Maruška a ta bez dozoru snídat nemůže , takže bylo konec dospávání. Lehce jsme se doklimbla u Kouzelné školky. Před jejím koncem jsem šla oškrábnout auto abychom mohli frčet a vše stíhaly: Ustrojila Marušku a fr na cvičení, když mám odpolední, je to jedinej týden, kdy můžu. Potkali jsme sousedku ze vchodu a ta nám řekla, že cvičení není. Tak mám vzniknul volný čas,tak jsem vymýšlela co spláchnout za restík. Nakonec jsme přišla na to, že dle původního plánu pojedeme k Jindrovi, pro kytku abych si ji užila ,ale po cestě se stavíme v DM, dá se před mí skvěle parkovat. Potřebovala jsem nutně šampon. S Maruškou ho bylo náročný najít :o))) Když jsme se konečně dokodrcaly k pokladně, tak Maruška dostala žlutej balonek na tyčce. Druhý důvod proč tam ráda chodím, dítě ukojeno balonkem :o))) Třetí je, že jsou tam ty malé vozíky pro děti a Maruška nadšeně jezdí. Maruška obdržela balonek a v tu ránu neexistovalo nic jiného. Vytáhla se nad pult pokladny, aby aspoň trochu viděla na prodavačku a povídá jí.. cituji přesně „prosím pěkně, mohla by jsi po mě uklidit ten vozík? „ :o)))))) No prostě měla balonek a už se ji nechtělo parkovat, tak si to vyjednala u prodavačky :o))) ta ji povídá: „když si ho uklidíš, tak ti dám i ten červenej“ to jste měli vidět, jak v tu ránu to šlo :o)))) Ještě u toho stihla pár tanečních kroků. Dostala za to ten slíbenej červenej balonek. No šťastnější dítě by jste v ten moment těžko hledali :o))) odcházela z drogerie, v každé ruce jednu tyčku s balonkem a povídala si „tohle jsem NUTNĚ potřebovala „ :o)))))


U Jindry jsme mrkla minutku na net, jak jsem zazelenela kecálky , tak na mě blikla hromada přáníček, všem děkuju . Maruška mrkla chvilku na pohádku. Když jsem přinesla kytku, že si nafotím úžasně rozvitý květ a Maruška mi povídá „dneska jsme se ještě nefotili „ :o)))) tož to zas budeme muset prubnout . Tréningu není nikdy dost. Za chvíli jsme mohli jít, vyšli jsme v 11 h. jenže slečna kráčela na parkoviště půlkoky, pakna sidlišti najít místo k parkovaní, kde je nejméně ledu , nebo nejmenší pravděpodobnost zapadnout a kam jde taky zajet . Takže jsme k obědu přišli v 11.45.

Od rána jsme se slastně těšila na pidispánek po obědě. Maruška mi místo něho stahovala pořád ponožky a já nechtěla, protože jak pípne budík, vyrážím a letím. Pětkrát jsem ji řekla, ať mi ty ponožky nechá a hezky si lehne a spinká. Pětkrát se nic nestalo , jen malé ručky pořád stahovaly moje ponožky bez minimální reakce. Je to maličkost, ale tady ško o princip poslouchání a ona mě s hiňáním ignorovala. Řekla jsme to pošesté trochu víc nahlas. A Maruška mi povídá. „Tohle nemám ráda“ ptám se jí „co nemáš ráda“ a ona „když křičíš“ já fakt jen zvedla hlas…. K tomu ještě dodala „tohle se mi opravdu nelíbí“ ….. tak byla debata.. o tom, že mě se zas nelíbí, že Maruška neposlouchá, že jsem ji ji prosila, ať to nedělá a ona nic blalala a že ví, že když to udělá správně a hned, že přece nekřičím a pochválím ji. To slečna uznala a krásně zalehla, Mě okamžitě zapadla víka. No do 2 minut si ze mě zas dělala matraci :o))) Takže spánek se nekonal a já byla utahaná jak když je mě 100 a šup do práce…

Před druhou pauzou psal Jindra a pak o pauze volal, nechci moc vzpomínat, ale tohle mi nedá… sms byla něco ve stylu, že mě pozdravovat a popřát hádej od koho.. ztratilo občanku, sociálka mu nechce kvůli tomu dát dávky, tak nemá kredit a nemůže mi zavolat sám. Z toho jsem měla fakt záchvat smíchu. Bod první. Občanku už nemá tuším víc jak rok, sestra měla kvůli tomu potíže, když mu vyplácela podíl z baráku. No to se mohlo změnit i když nevím, k nové potřebuje rodný list a ten pokud vím leží v našem původním bytě na půdě a tak si nic ze svých věcí ještě nevzal…. Sociální dávky mu bez občanky dají, na ty je potřeba jen při první registraci. No a volání.. sms nenapíše jak je měsíc dlouhej. Nezavolá jak je rok dlouhej.. teda krom občasného nočního vyhrožování , když je namazanej a teď volal okol Maruščiných narozenin a chtěl ji předat dárek, jež jí koupil po 2 letech nějakej, v pořadí třetí. Jenže díky svému chování ji ho předával prostě dýl…Pamatuju se na své 30cátiny, kdy 3 dny po nich jsme mu řekla, díky, že jsi ně aspoň řekl „nechcípni mi do roka“ na to mi řekl , že si to myslel :o)))) Na můj svátek tehdy chtěl na dárek 200, přinesl mi za ně plastové hodiny s logem EU (kterou jsem fakt nemusela) za 30kč a zbytek z 200 zmizel neznámo kam … No a dnes mi chtěl telefonovat, když nezavolá ani Marušce pomalu…..nou koment, zase komedie. Pak jsme spolu mluvili telefonem o pauze. Prý za ním utíkal u baráku , aby nu to řekl. Pokud by měl prý občanku , tak už mohl teď pracovat v Anglii (sory další záchvat smíchu) až dostane tu občanku tak abych Marušce zařídila devizovej účet na alimenty….prý byl dneska na 3 místech a nikde neberou. Nemůžu si pomoct,ale když vidím jak stává před Kauflandem (mnoho lidí říkalo že žebrá) Hnědej špinavej vaťák, zarostlej, na čepici by jste původní barvu už těžko hledali, ani občanku nemá.. kdo by ho zaměstnal…..v létě má tisíce na melouchách jako zedník, mohl si našetřit, teď je zima a práce není… No koment

Jsem šťastná jak blecha , Jindra s Petrem došli prvního osobního setkání a zjistili, že se nic neděje, doteď se radši vyhejbali, nadruhou stranu se nedivím…a já jsem šťasná,, všeobecně.. že tohle všechno už je za náma ….budu se pořád opakovat, ale není toho nikdy dost…

Fotky.. Maruška poprvé vymalovala Mašli tak aby byla celkem v hranicích linek a zas kytka.. když já nikdy tak krásnou nedostala tak se prostě pořád kochám, no :o))))






1 komentářů:

AndyPan řekl(a)...

buď ráda, že ses ho zbavila...lepšáí asi nebude..i když máš z toho nejhezčí dárek, tak není proč litovat, maru je úžasná