pondělí 22. února 2010

22.2.2010 Když ani kafe nepomáhá..

Ráno jsem chtěla hoďku zchrupnout a pak jet k Jindrovi s Maruškou. Dostavila se však totální smrt a nepohyblivost, ani jsem se nemohla natáhnout po telefonu abych to stopla. A najednou bylo 9 než bych oškrábala auto, v noci byla mlha a auto bylo pokrytý vrstvou ledu tak by jsme se akorát otočili a mohli bychom jet domů. Jindra byl tak hodnej, že přišel na kafčo k našim, přinesl Marušce povlak na polštářek s krtkem, to bylo radosti. No Maruška byla tak aktivní, že ho pak šla položit na balkon, že ho nechá „vystudit“ okoukala větrání peřin :o)))) Když jsem jí řekla, at už ho vezme domů. Že tam bude krtkovi zima, tak řekla že nebude, že tam má kytičky a sluníčko :o)))) Když jsem se v půl 4 probrala z komatu tak Mamča akorát odešla do města s Maruškou a nechala telefon doma. Tak jsem na ně čekala až pomalu do 6hodin. Tak jsme se dnes neužili :o( Z kafe při večeři mi sbírala šlehačku potvůrka….a zlobí jak čert. Doufám že se mi v noci nerozpůlej záda, mě snad nebylo 33 ale 66.

1 komentářů:

AndyPan řekl(a)...

Já ti rozumím....mně je někdy taky 99 ato ani tak tvrdě neopracuju...