Jindra se díval v noci na hokej tak jsme ho nechali dospat, šak je olympiáda jen jednou za 4 roky i když přiznávám, že mě je vážně smutno. Jindra Marušce aspoň zavolal , to jsme měli vidět ty mety k telefonu, jak nemohla tak letěla jak o život. Maruška začala dopoledne zase blinkat, teplota se jí nepouštěla a tak jsem s ní před polednem zajela k doktorce. Ta ji nezjistila vůbec nic. Prý to máme nechat ještě uzrát, co z toho vyleze. Maruška byla moc šikovná, i sestřička si to pamatovala z tříleté prohlídky . Pak jsme zajeli spolu do lékárny pro další krabičku Nurofenu, přece jen víkend před námi. To stačilo na to , abychom se tam vracely, protože Maruška si tam sundala a schovala rukavičky do stolku , má tam kde jsou nohy takové pokličky a je tam úložný prostor třeba na pastelky. Pak jsme koupili po cestě domů babičce jeden hyacint , měla s Maruškou teď po 2 dny noční a já si nemůžu dovolit s ní být doma, , to by jsme nejedli… Já jsem se nějak nemohla probrat, asi to byla jakási vlna vyčerpání protože cestou k mudře mě polívalo horko. Když už se mi povedlo postavit na nohy, babička si vzala Marušku stejnak k sobě, že si budou hrát a číst.. to jsem fakt obrečela. Vždyť mám pro Marušku jen třetinu dne, když počítám spaní a v té volné chvíli si sní nemůžu hrát já :O( Táta mě viděl a Marušku přivedl, já fakt neměla v ten monent sílu se s někým hádat, jediný co ze mě ve vyčerpaných silách vypadlo, že můžu chodit jen práce do práce :O( Fakt mě to tak rozbrečelo, že jsme nemohla v ten moment nic. Maruška přišla a začala se mazlit, pak jsme si spolu vystřihli a slepili hrošíka z Pusíka. Sice s mírnými problémy, je trochu orvanej izolepou, kterou Maruška nalepila z lícové strany, než jsem došla pro nůžky.
Večer si Maruška začala vybíjet energii naschromážděnou za 2 dny, konečně….
1 komentářů:
Máš to těžký..holka zlatá...
Okomentovat