Konečně víkend. Ráno jsem pobalila na víkend a hodinku si zdřímla, než se Maruška nasnídá. Pak jsme vyzvedli Jindru a jeli domů, po cestě jsme nakoupili. Akorát to vyšlo, že jsem přijela, uvařila rychlej oběd, čínu s rýží a šli jsme po obědě chrupkat. Když jsem vařila Jindra šel na hřbitov rozsvítit mamce a přišel za strašně dlouho a s obrovskou kytkou, ještě se mi jí nepovedlo pořádně vyfotit. Takovou jsem fakt ještě nikdy nedostala. Hned se mi vybavil Petr jež vytáhl kytku z vázy co jsem měla doma a dostala ji od tety nebo od někoho aby mě nešel přát s prázdnýma rukama, když už si vzpomněl že mám narozeniny.Nebo to možná věděl, ale neřekl tehdá ani chcípni potvoro, ale na ty svoje dělával obr přípravy a nejradši by sezval celý okres… teď už mi to přijde vtipný, i když je to smutný….
Ještě k tomu polednímu spánku.. strašně jsme se nasmáli . Maruška než usnula, ztak z ležení bylo slyšet „kdo asi jsem“ „Ferda Mravenec“ a tohle opakoval snad 3 krát, ona ho teď miluje, pořád ho chce pouštět :o)) asi už nám z toho trošku blbne :o))))
Tak nějak jsme provegetili odpoledne, na vycházku po 3 hodinách spánku jsem neměla tentokrát sílu… Maruška po koupání nechtěla vyndat z vody ode mě a zase jen od strejdy :o))))
Udělali jsme si pohodovej večer. Načali jsme na oslavu 5 let starou litrovou láhev Johnyho Wolkera, tenkrát mi ji přivezla Alenka z USA. Povedlo se mi ji tak dobře schovat, ze vydržela. Teda byla schovaná u našich, u nás doma by neobstála. Šetřila jsme ji na mých 30, jenže oslava byla decentní a já kojila, tak padne o 3 roky déle. V klidu a pohodě a litrama coly.
1 komentářů:
a kdypak to..už ?ty narozky?
Okomentovat