sobota 20. února 2010

20.2.2010 Když jsme spolu...






Sobota a ráno to není vstávání,ale exhumace, koukali jsme do 4 na Olympiádu na hokej a já dohazovala tu díru na blogu. Skákla jsem do bytu umýt chodbu, ono se tam malovalo tak to byl větší záhul, zatím tam na to nikdo nešáh…. Šla jsem tam pro ocet a přinesla 2 tašky věcí zas.:o)))) Ta chvíli v tom bytě začne být ozvěna :o))) Musíme to nějak dořešit. Pak jsem uvařila oběd, čočku s uzeným, Maruška se cpala masem, to by jí šlo. Po obědě se ji uspat nepovedlo, Jindra šel taťkovi odnést oběd a po návratu jsme dali kafčo a šli pořádit ven. Když jsme přišli, vrhla jsme se na vaření guláše pro kluky a palačinek k večeři.. a Maruška usmula. Budila jsem jí aby se najedla. A v noci spala . Na 99% je totiž dítko, které po probuzení násilném nebrečí, dnes teda jo. Nakonec se probrala, snědla palačinku a chtěla spinkat ke strejdovi. Dali jsme ji k nám do pelíšku a chtěla k sobě strejdu. V tem moment přestlala brečet, slastně se usmívala a spokojeně usnula… Jak já tu holčičku chápu….



2 komentářů:

AndyPan řekl(a)...

je fajn, že ho má ráda...

Štěpánka.Š řekl(a)...

Nádherné fotky...