pátek 22. srpna 2008

21.8.2008 Na vsi...


Dnes jsem vezla jako každý čtvrtek přes léto mamču s babičkou do Ohavče. Tentokrát o něco později, protože mamča se zdžela u právníčky kvůli odvolání proti rozhodnutí...příjde mi to stále šílený, ten náš stát....Mamča si oddělala ruce nepřetržitou těžkou prací v kuchyni a ve chvíli, kdy už nemůže na ruce, neb to odnesly hodně těžce, tak se stát nepostará...stálé šílené bolesti, omezený pohyb a od státu ani korunu...a starej se, kapacity v Praze nevěděli co s tím, že je případ neřešitelný a okresní doktoři z komise jí poslali na pracák, už před rokem. Jak se má uživit rukama které nefungují... By mě zajímalo, jak jednou dopadnu já, už jsem 2 roky z práce a ruce mě bolí jak čert a do důchodu 35 let.....
No to byla trochu odbočka od tématu, to bude asi tím, že mě to neustále krká. V Ohavči je Maruška ve svém živlu. Má tam starý kočárek od Horákových a vůbec ji nekrká že je starý přes 30 let, a dnes se tak zamilovala do opice po mě, kterou jsme ji dali do Ohavče,a by měla koho vozit v kočárku, že jsme se s ní museli táhnout zpět do Jičína, protože Maruška potřebovala "opice i kočika" vlekla je obě dvě od auta domů, div se nesedřela, ale mít je musela... kéž by lidi zůstali jako děti, nehonili se za majetkem a bůhví čím. Dohadovali se kdo má lepší tohle a támhleto...vidím to na Marušce. Má kočárek co už dávno vyšel z módy, opici po mě, co už ji kabátek rozežrali moli a je totálně šťastná....
Byli jsme na švestkách, ode mě Maruška nechtěla, chtěla sama, utrnout sníst....jen pecku jsem ji vyhodila. A cestou zpět rybíz, možná je na to moc malá, ale občas mě hodně překvapuje svým chápaním. Jako by už milovala venkov, to moci si u cesty utrhnout jahodu, cestou na zahradu jabko, ohryzek mrsknout za plot do pole....o to víc je mi líto, že v Ohavčí už nemůžou být slepice, králíci...tohle všechno považuji za nejkrásnější část dětství...
Dostala mě v Holíně, stavili jsme se tam cestou domů u tety pro letní jabka, aby se zužitkovaly a neskončily všechny na poli. Když mě teta podávala tašku s jabkama, tak Maruška řekla: "díky" za mě, pak udělala "těpic" poté mě řekla "pacinu" to jako že ji mám vzít za ruku a pak se otočila směrem k odchodu a povídala "deme..." :o))))
A dopoledne na Husovce seděla paní z technických, má takového malého psíka, hodně chlupatého s tmavší hlavou, teď vážně nevím rasu. A Maruška zvířata ovládá opravdu skvěle, kolikrát mě překvapí, kde je vídí a najde, ale tomuhle psovi s přehledem řekla "opice"

0 komentářů: