pondělí 14. prosince 2009

14.12.2009 úvahy z makovičky...

Maruška tradičně vstává okolo 7h pul 8 když už máme někam jít dřiv tak ji musím budit. A dnes jsem ji budila mezi každým kouskem oblečení , opičku uspinkanou . Jen pořád mlela z polospánku, že Janička jí dá bombóny :o)) Ona si totiž myslela, že do Paky jedem a ne že z ní přijedou. Ona přijela jen Jana s Matějičkem, No celou dobu prospal, ani nevěděl, že je v Jičíně :o)))) Předali jsme si tisk a vyrazili do města, Do zverimexu, Maruška byla nadšená. Pak do Dragouna, já tam nic nepotřebovala , a to co jo, ač to stálo 25kaček Maruška byla tak nalepená že se nepovedlo koupit. Potkali jsme tam Petra, že by na nákupech? Poslední dobou ho vždycky potkáme někde v krámě a alimenty nikde..něco je blbě. No nic. Ale byl střízlivej, byla s náma Jana tak v pohodě. Žádný předvádění, to on si vždycky dovolil jen když jsem byla sama, nebo před někým koho znal tak dobře, že se uved jakej byl. Dokonce se smál Marušce, když mu ukazovala Matěje, že je miminko a že by chtěla miminko. Tak se smál, že jí to ještě nepřešlo. Šel s náma přes celou Husovku a pak že pospíchá. Nakonec jsme ho potkali ještě jednou , že prý se schůzka odkládá na 11h. Ukazoval Marušku jakési kamarádce tmavší pleti na protějším chodníku. To jsme mu řekla ,že ted už opravdu pospícháme,protože už jsme mířili k autobusu, který za chvíli jel. A že chci Janě pomoct s kočárkem do busu. Dokonce se omluvil , že to nevěděl a rozloučil se Maruškou a šel. Proč to líčím tak zdlouhavě.. prostě ně dostala omluva… to se mi běžně nestávalo…ale je smutný že tyhle věcí co mají být normální uvádějí v úžas… Odešel a Maruška chvíli nic.. normálně se s každým loučí horem dolem.. Zeptala se „Kam šel“ já že „nevím“ ona se zamyslela a povídá „asi si šel koupit pívo“ mě spadla brada.. ač jsem ji nikdy nevysvětlovala PROČ a nic o tátovi tak se prostě trefila. Jediný co jsem ji řekla. Že táta zlobil, a tak s náma už nebydlí a místo nej máme hodného strejdu. Toť vše, vůbec nevím kde na to přišla, jako včera ně povídala : „táta ti dělal baci“ já na to fakt nic neřekla, nedokážu ani lhát ani ji kazit představu o tátovi, ve věku, když to ještě tak moc nechápe…ať si to přebere až bude větší. Fakt jsem nereagovala. Oko viditelně modrý jsme měla jen jednou, ty neviditelný rány bolely víc. .. abych to dopsala …pak se mě zeptala „co jsi udělala?“Na to jsme řekla že „nic“ a pak „právě proto jsme našla hodného strejdu víš“ a ona na to „strejda tě jen lechtá viď“ .. nechápu to…když o něm někde mluvím říkám Petr, Maruška si ho spojuje se slovem táta, možná přišla na to, že je řeč o stejném člověku, nevím. Její mozeček to zpracovává po svým, nevím zda náhodně nebo z útržkovitých informací zaslechne. Vůbec mě udivuje, že tak přemýšlí tříletý dítě. V realitě vidim že s Petrem si řekne jen ahoj a jde. Vzpomene si na něj jen venku třeba v místě, kde jsme ho posledně potkali řekne“ tady jsem potkala tátu“ a tím končí .. jen tuhle to rozvedla do táhle debaty. Se strejdou se loučí několikrát a pokud je to málo tak jdeme domů s brekem, že mu chtěla dát ještě pusinku….Tak si to rozhodla sama….podle chování a srdíčka… Zrovna včera před poledním spaním jsme se jí museli smát jak si prozpěvovala už kežící? „já jsem Maruška Vildová, mám, hodnou maminku a hodnýho strejdu a Ťapulínku „ :o)))

Pak jsme šli domů k Jindrovi, napsat z netu zapomněl si doma telefon. Bylo na čase jí do tepla venku v mraze jsme strávili 2,5hodiny a Maruška už začala pobrekávat, začala zima zalejzat za nehty. U Jindry jsme uvařili brambory a ohřáli polívku a roštěnky. On šel pak do práce a my zůstali. Noc byla divoká s Maruškou a já se fakt potřebovala trošku dospat. Tak jsme zůstali v teple a počkali tam na Báru . Aspoň jsme trochu poklidili . Bára přijela okolo pul 5 chvilečku pobyla, vzala si fotky a jela.


My se pak vydali prochajdou k našim. Venku napadal lehký poprašek sněhu a pro Marušku to bylo jako pro nás 2 metry , absolutně nadšená, uvejskaná, že je tohle a tohle „posněženo“ ometala všechna auta, že je musí uklidit a skoro celou cestu k našim běžela, ale stíhala jsem jí krokem, protože kličkovala a ometala. Pak chtěla vyfotit u stromu na sídlišti.. teda už jen pařezu a proti mé vůli si seškubla čepici. Takže žádná fotka se sněhem. …



U Babiček se akorát dopíkalo. Maruška šla hned pomáhat a fakt jí to šlo. Hned zítra se na to vrhnem. Cestou domů jsme konečně nakoupila na pečení. Normálně máme okolo Mikuláše hotovo. Jednu fotku jsme upravila,druhou nechala atmoškovou… Včera jsem mamče vyndávala formičky a krabice… od taťky se nedočkala no.. a řikala mi že se letos opravdu na Vánoce těší. Ony každé Vánoce od doby co se s námi Maruška jsou kouzelnější, ale ty první byl namazanej Petr tak že mamča nás běžela zachraňovat (její přitomnost, nebo kohokoliv prostě tlumila manévry) druhý Vánoce taky asi byla nějaký chlastací manévry, ale asi mě to splývá že už jich bylo tolik a loni jsme se o chlup vyhnuli špitálu. Letos už budou určitě krásný a hlavně klidný…

1 komentářů:

AndyPan řekl(a)...

Moc vám to přeju, fakt!