úterý 22. prosince 2009

22.12.2009 stromky....


Dnešní den pro projekt začíná ve 2 ráno, kdy jsme společně dostrojili stromeček u Jindry. Maruška se jednou vzbudila ale naštěsti nevstávala , tak stromek nedostrojený na opěradlem křesla ve kterém spí neviděla. Ráno žádne obr nadšení nebylo, jako by to čekala, ale všude se štastně chlubila že jí Ježíšek přinesl stromeček. Ted někdy opravdu zlobí tak jsme ji dali ráno pod stromeček dali 2 brambory. Ani ji to nerozhodilo, krom jedné věty kdy řekla „nechci brambory“ a pak už jí to bylo jedno. Když jsme se ji ptali, jestli přinese Ježíšek dárky, řekla s klidem že už dostala :o)))

Úplně jsem zapomněla napsat jak Maruška úžasně pomáhala s falešným Rafaelem, perfektně obalovala v kokosu a dávala vedle na misku. AndyPan recept dodám :o)

Pak jsme pozměnili plány neboť jsem toho měla děsně moc a nakonec jela do města autem s tím že někde zaparkuju a kapra holt koupime bez procházky do města. Nakonec to dopadlo skvěle, zjistili jsme , že kapry prodávají tady na náměstíčku před masnou, nikde žádný návaly, žádná fronta, cena stejná, jen prostě víc bokem a menší frekvence lidí. Mrzí mě že jsem neudělala fotku. Ale ta Maruška bavila okolítak, že jsem to zazdila.Ale Jindra to natočil. Kapra koupila Maruška, řekla prodavači „já chci taky jednu rybu“ a pak jsem zjistila, že Maruška je stále realistické dítě. Vloni , když ji byly dva tak koukala na kapra ve vaně a říkala „ryba …..bude dobrá“ no a letos ho taky pořád chtěla. Dokonce se zlobila, že nebyl k obědu hned. Mamča dala na stůl oběd a Maruška chtěla kapra. „Tohle nechci,kapra sníme“ děla myslel, že to chápe zcela, tak se ji ptal, kdy ho zabijem. A Maruška na to, že ho zabíjet nebudem, že ho upečem :o))))) Škoda že se nepovedl zahytit jeden super okamžik. Já totiž hňup Marušku opravila a ona to hned pak říká správně. A já si těch dětských komolenin fakt vážím, protože Maruška jich má málo. On mala mluví hodně zřetelně a skoro bez chyb, pár svých slovíček měla jenom když byla hodně malinká. Jak jsme nesli kapra v tašce a měl tam vůli tak Maruška povídala „on se tam vrtá“ místo vrtí , já ji blb opravila, tak ze záznamu nebylo nic, už to říkala správně. Pořád si ho chodila do tašky hladit a bránila ho vzadu v autě před Ťapinou. S malou procházkou jsme dorazili k našim akorát na oběd. Dali jsme kapra do vany a Maruška se na něj chodila stále dívat, se slovy „sníme ho“ . Pak jsme dali chrupku a já šla na 15h ke kadeřníkovi. Dárek od Ježíška babičky. Já nechtěla, 17 let jsem chodila s vlasy na zadek, tak by tam zase byly no. Teď jsou přednější jiné věci prostě, Až na to bude tak tam budu moc chodit. Mamča mě stříhala celý život,ale tohle postupný neumí a fakt to bylo takové praktické a nenáročné . Babička to rozsekla, že prostě tady to mám na to a ať jdu a basta. Původně to chtěl zaplatit i Jindra,ale ten toho dal Marušce , že se až stydím,ani já pro ni toho tolik pod stromek nemám. A babička stejně nevěděla co a kdyby věděla tak se nikam sama nedostane. Takže já letos frajerka jako připrava na svátky jsem díky jednomu Ježíškovi byla v pátek na kosmetice a díky druhému dnes u kadeřníka. To by mě fakt ani ve snu nenapadlo. Nezbývá říct než jen „děkuju Ježíšku“

Od kadeřníka jsem vyšla v 16.45 v 17h zavíraly všechny obchody v centru. Já stihla.. koupit v rybárně koriandr a kardamon na sváteční štolu, kterou miluju, na poště vyzvednout balík, v telenině koupit datle na štoly, protože v nikde neměli asi že je ta krize a je to nejlevnější sváteční ovoce :o))) ještě jsem se vrátila pro buráky ,protože je tam měli za přijatelnou cenu a já miluju jednou za rok o svátcích u telky loupat buráky, pak do papírnictví pro tácek jež neměli . Místo toho jsem koupila balon štěstí pod stromek, sice je to stovka co vyletí do vzduchu,ale Maruška bude nadšená a pro tu symboliku.. prostě si myslím že to bude moc hezký až ho spolu vypustíme , já osobně mám přání jasný…Pak ještě do květinky kde jsem konečně sehnala plovoucí svíčky jiné než tmavě zelené , na štědrovečerní fotky , jež jsem moooc chtěla a teď už vím, že mi vyšly…srdcovky… v květince mě teda pustila do krámku po 17h a v pekárně mají do 18h. Pak že nákupy trvají dlouho, já zmákla za 15 minut 5 krámů :o))))


Pak už jsme zůstali u našich. Když jsem se teda vrátila, tak mamča byla s Maruškou u tety Marie a já abych neměla prostoje, tak jsem vzala auto a šla pomoct Jindrovi s pobalením dvou dárku nestandardního tvaru , protože mu to nešlo. A mé dárečky zabalené v noci jsem přemístila k našim , kde budeme na večeři a nadělováni a ty jeho co budou pod stromečkem u něj zas od jeho taťky k němu. Pak jsem uspala Marušku a šla strojit stromeček u našich. Taťka už na to léta prdí, takže tohle musím dělat já jelikož chci aby to bylo pro Marušku parádní tak to prostě udělám, dřív mě aspoň pomohl nasadit stromeček, už léta nic. Mě tekly slzy od bolesti když jsem ho zkracovala, jak mě Bolej mě ruce normálně, natož když žižlám kmen pilkou na železo…no aspoň že se mě zeptal, jestli mi to jde…


Tahle fotka je teda ze 3 hodin ráno ale dávám jí dnes, protože se k ní váže příběh. O tom že musím vše sama, neb taťka muže a nepomůže a mamča to sama nezvládne a je tak unavená (opravdu moc) že chodí spát brzo a pro efekt akce Ježíšek se prstě musí ustrojit stromek v noci. Mamče to za zlé nemám jen konstatuju.. no kdyby šlo jen o stromek…já si chystala věci na strojení a zjistila jsem že taťka za celý Dlouhý rok nebyl schopen dát opravit sousedovi světýlka na stromeček, prostě šlo o to, jen přiletovat jeden drátek. Má to k němu 2 patra… světýlky prostě nesvítily, a ty starý ne a ne najít, přitom krabice jak kráva….ale není na ně spoleh..a hledat prasknou žárovku hodně pracný zvláště když rupnou třeba 2 najednou. Ještě že má teď Tesco nepřetržitý provoz ač je nevelké ..Prostě jsem šla ve 23h do Tesca pro světýlka na stromek. Když už jsem tam šla měla jsem koupit ještě 8 piv aby taťka nemusel , on sotva chodil (od bolesti zad) ale stačilo by pouhé děkuji no :O( Kdyby byl drátek za rok přiletován ušetřila jsme hodinu času no…Tak jsem dílo dokončila v půl třetí no…

Ale tentokrát byla reakce Marušky jiná. Možná ji překvapilo, že ji Ježíšek přinesl druhý stromeček, možná to že byl tak velikej, ale vstávala ve čtvrt na 6 a ve tmě se zarazila radostně volala „tady je stromeček. A veeelikej, podívej se“ a já to natočený nemám, protože byla tma jak v ranci a já měla ruce natekly jak konve a vůbec jsme nemohla honem rozhejbat prsty natož kameru. Ale ten obrázek budu mít v paměti uložený hodně dlouho.

1 komentářů:

AndyPan řekl(a)...

Liduš..nemáš to jednoduchý..neznám pozadí, ale cítím to...a jsem ráda, že sis aspoń péče o sebe avlasy užila..my baby to někdy potřebujeme:-)