čtvrtek 24. prosince 2009

24.12.2009 Štědrý den....

od dnešním dni bych toho byla schopna napsat tolik a přitom jen dvě slova.. byl nádhernej. Zjistila jsem užasnou věc, že poprvé bych dokázala nebýt u rodičů ale jako samostatná jenotka s Jindrou jako rodinka. Ale ten musel za taťkou, aby tam nebyl sám a aby byl ve svým, tak jsme to prostě nakombinovali…Bylo to lepší i pro mamču, bylo to veselejší, to zlatíčko by jim chybělo…Ráno jsme si dali tradičně k snídaní vánočku a kakao a polenošili u pohádek. Na poledne jsem uvařila zelňačku jako doma bývala. Po obědě jsme dali kafčo a vydali se k našim . myslela jsme že Maruška bude spát v kočárku, jenže prd, řádila s Ťapinou. Jenže s jejím vstáváním bychom dorazili až někdy na večeři. Když se s námi Jindra rozloučil, Maruška div nebrečela. Ale pak už se těšila na babičky. Dědu jsme potkali jak šel ke Kauflandu že by ještě někde koupil pivo. Mamča mě uvařila kafe a já u něho v křesle vytuhla :o)))) odhaduju tak na půl hodiny páč proběhly jen 2 krátky pohádky, ale fakt jsem spala jak špalek . Pak jsme si šli s Maruškou vyrábět lodičky ze skořápek, moc ji to zajímalo a maminka si nutně potřebovala nafotit dítko svátečně že :o)))) myslím že se povedlo. Jenže Maruška tak rychle foukala že jsem prostě zapalovala a fotila. Jen dívat se na ně nevydržela :o))) pak mi už i utíkala, když jsem ji prosila ať chvíli nefouká, přestala se chtít fotit :o))) Tak jsem vždycky zapálila, připravila foťák a zavolala, že může jít foukat a to byl fofr :o)))) ale nějaký se povedly.




večeře tu byla coby dup. Maruška poznala, že nemá kapra a chtěla ho. Měla pangase. Prostě to nebyl kapr a nejedla. Bylo to jiný , ale kapra s kostmi mít nemohla.



Po večeři čas na sváteční grog a peciválek…kdyby o Vánocích nebyly peciválky, nebyly by Vánoce. Ty být musí. A tenhle grog miluju, naučila nás ho naše „Cecilka“ spousta lidí co nepila grog, tenhle miluje. Jindra na něj přišel , když už to nešlo jinak vychutnala aspoň sváteční tečku a hlavně natočil tohle úžasný video.. to je jen kousek….

Dodatek.. a když přišel, Maruška nechtěla u stolu sedět jinde, než mezi náma dvěma…Jak sedla mezi nás, byla z n ta nejhodnější holčička …



Rozbalili jsme dárky, byla tam toho hromada,bylo nás na ní spousta Ježíšků a byly tam krásné maličkosti , Každý dal co mohl, každý dnes své situace, cenu měly ty větší i ty maličkosti od srdíčka. Nejvíc tam toho měla Maruška, to bylo radosti :o)))) Maruška pořád volala „děkuju Ježíšku“ U Marušky vedl ten nejlevější dárek – dinosauří vejce ze kterého se vylíhne dinosaurus ani ne za 30 korun. Ona je prostě zlatá..


nejšťastnější byla , že nás má všechny pohromadě….


Pak jsme si udělali procházku domů. Poprvé jsme po štědrém dnu nespali u našich. Jindra měl nachystaného druhého Ježíška pod stromečkem doma. Precizně připravené zvonění , taky ho stálo hooodně času ale to vám líčit nebudu. Prostě Ježíšek zvonil stejným zvonkem jako u našich , jen jsme byli všichni s Maruškou. Co by člověk neudělal pro top úžasné ježíšovské tajemství . Ťapina si našla svůj dárek hned. A Maruška jí ho pomáhala rozbalovat. Nevím kterou z téhle série vybrat :o))) Sedačku Maruška poznala hned ač ji Ježíšek zabalit pečlivě do ubrusu a omašloval, tak pevní věta Marušky byla „ jé on mi přines sedačku „ nebo tak nějak. A Ježíšek fakt naděloval co bylo třeba i tady. Autosedačka se sype, a je do málo kilo a Jindra chudák dostal dárky jak po 20 letech manželství, ale když korunky nejsou a nutně to potřeboval. Žádné zbytečnosti,a a prostě s láskou. I kdyby byla pod stromkem pro každého zabalená sušenka tak je to dost. Vánoce u mě nejsou o dárcích. Byla prostě úžasný, nejkrásnější co je tady Maruška. První 2 roky byly manévry s Petrem, bral Vánoce jako svátek a že se doma muže pít pivo , když je svátek a podle toho to taky dopadlo….končím, škoda kazit nádherný den myšlenkou na něj. I když letos poslal SMS a já mu odpověděla, že mu přeju aby se choval tak k lidem jak by chtěl , aby se chovali oni k němu..







Pak jsem nasměrovala foťák na stativu a napáchala tyhle společný fotky…a Maruška ani nesfoukávala, byla hodná a dobrovolně se fotila. Byla šťastná, že nás má po kupě…

Když nepočítám dětství a kouzlo tajemna, tak tohle byly ty nejkrásnější Vánoce…seděli jsme dlouho do noci a povídali a popíjeli svátečně Johnyho Wolkera s colou. Jindra ho miluje a na Vánoce si vždycky jednu lahvičku koupí. A bylo to úžasný, mňamkový pití co už jsem si nemohla léta dovolit a přitom pití, beze strachu co bude, protože byla jen a jen pohoda…ohromná, nádherná, neskutečná…

A já doufám a věřím, že takovýhle už budu vždycky….


a TADY je výběr z příprav a Vánoc

4 komentářů:

Handy řekl(a)...

Fotky z pouštění lodiček jsou nádherný!!! Opravdu paráda!

AndyPan řekl(a)...

Já ti to taky moc přeju, Liduš.

Jeje řekl(a)...

ty svickove jso uzasneeee!!! a jsem rada ze jsi stastna!!

Helen řekl(a)...

Maruška je na tom videu tak sladká... Musela jsem zamáčknout slzu, když jsem viděla, jak se na dárečky těší a poskakuje.