Fotka těsně po půlnoci takže už patří do tohoto dne. Možná to Baileys trochu stálo i za těma slzami co neusychají. Stále mi zní v uších písnička bratří Nedvědů v níž se zpívá právě o Baileys a je plná něhy, je trochu o tom, co mi chybí. Tady jsou ty úžasný štamprdlata z hořké čokolády, s Baileys a s čepičkou se šlehačky….
Domů jsem dorazila před obědem, za A) jsem fakt usnula jak dřevo a za B) než jsme se vykecali a pobalili a Alenka mi dávala ještě nějaké věci ze sklepa pro Marušku. Po obědě se šli natáhnout všichni, neb nikdo neměl sila do bytu jsme se dnes nehrnula, začnu až zítra , neb nový rok je den sváteční a my si užíváme toho, že je rodina spolu…
Po obědě přišli na kávu Ota s Maruškou, měli přes oběd babičku. Tady nemůžu napsat nic, pěkně to zamotali a odkryly starý rány o kterých tady psát nemůžu… O kterých možná nenapíšu ani do soukromý kroniky, byly to rány do dětský duše a maj následky až do dnes, možná mě tím tak trochu došlo, kde je ten blok, který nemůžu teď prolomit a kde vznikl…
Odpoledne jsme se dívali na krtečka , konečně ho Můžu Marušce pustit a ona se mi zamilovala do ježka, stále, kde je ježeček.
Po celý dnešní den jsme byli spolu a užívali se, pamatuju, že loni na Nový rok s náma byl Petr jen chviličku, že celý den někde flákal….jen souzeno, podle dnešního dne, že bude ten rok méně ubrečenej, než byl ten den dnes, přinese více sil, bude plnej lásky, a budu mít sílu jím jít s mojí beruškou, i když jsme samy holky, máme klid a možná nás někdo někdy bude chtít. A kdyby nic, máme se my dvě. Snad najdu tu sílu nebejt máma s vlhkýma očima a plná síly.. teď mi to prostě zrovna nejde no…
1 komentářů:
Hlavu vzhůru, když toužíš po lásce, ona přijde. Někdo vás určitě bude mít rád, jen tomu dej čas. Mám zkušenost, že když se na něco moc soustředíš, stále ti to uniká, a když už ani nedoufáš, ono to přijde.
A je důležitý, že víš, kde ten blok vzniknul, na tom už se dá pracovat.
Přeju v novém roce hodně štěstí.
Okomentovat