středa 21. ledna 2009

21.1.2009 Sushi

Dopoledne se peklo a my zašitý se sklepě někde vzadu našli tyhle třešně, jsme teda vostudyyyy,ale nebude věřit jak byly dobrý a úplně jsem si vybavila tu dobu. To bylo poslední jaro, kdy tu byl s náma děda.


No a jelikož jsem sehnala v koutku se slevami uzeného lososa a za 20 deka jsem dala pouhých 50kč a ne obvyklých 100kč za 10 deka, tak jsem si KONEČNĚ po 4 letech udělala sushi, které mě Alenka tehdy naučila. Je to zvláštní jídlo, s rybama co ještě mrkaj, bych ho asi nejedla, ale tyhle „poevropštěný“ verze fakt můžu. Asi ho člověk musí ochutnat a někomu chutná a někomu teda vůbec ne. Je to prostě zvláštní kombinace chuti a příprav a já ho prostě miluju. Vím co jsem udělala blbě, spíš v Lídlu neměli ten správný sýr, tak jsem vzala jiný, byl taky přírodní,ale mnohem mazlavější. Problém byl v tom, že se to špatně krájelo, neb to bylo měkké, ale co se týče konzistence a chuti. bylo sushi s ním vážně delikátní.


Jedna archivní. Naše Sushi před 4 lety když tu byla Alenka a učila mě ho. Ta fotka je mým první digitálem, takže nic moc, ale je srdeční, jak ten Bax, čučí na ty naše výtvory. :))))))))

Po obědě se stavila teta Marie a Martínek. Maruška byla zvědavá co to má (sluchátka od telefonu) ptala se „co to máš“ tak je půjčovala každýmu kdo byl v dosahu , dávala jim je k uchu a sama se o nich vlnila jak o život. Ona má v těle vážně rytmus. Pak jsme ji oloupali mandarinku a ona chodila s mystičkou, kde ji měla rozebranou na srpečky a nabízela . Chodila od jednoho k druhému a říkala „nabídnu“ bylo to kouzelné. Dokonce dopoledne se podělila o křížaly, které jsem jí koupila a ty ona fakt miluje. Je to zlatíčko.


Po kávě a po sushi které zbylo jen na mě :o))) ale znám spoustu lidí, jemž chutná moc, nebyli po ruce. Tak jsem si pošmákla.


No a trocha nostalgie, fotka nic moc, focená přes sklo, oblemcaný , ale ta malba světla se mi tam líbí, parkovala jsem naprotí staré škodě tisícovce (pokud se nepletu) od škody 100 je poznám přesně. To jsem byl v kutlochu zas udělat kus práce. Maruška přes spaním zas mluvila a mluvila, si vzpomněla i na pajďuláka co snědla na stromečku těsně po Vánocích.

2 komentářů:

Anonymní řekl(a)...

to suši vypadá nádherně ale nikdy jsem to nejedla jinak moc se mi líbí ta fotka s Maruškou a sluchátky ta se mi opravdu moc líbí

Dadouch řekl(a)...

Liduš opět parádní fotky, ale na plné čáře vede portrét Marušky - je fak úžasný.....