neděle 11. ledna 2009

11.1.2009 "Pikot"

Dnes dopoledne jela do kostela i mamča v Ostružně bylo za dědu. Já nemohla jet, protože ta%tka se o Marušku tak dlouho nepostará, kdyby se mohlo jít na tak dlouho ven tak ano,ale doma moc vymýšlet zábavu neumí a na Marušku by to tam bylo vůbec v takové zimě dlouhé. No ale šli jme s ní k autu , když pro mě přijel strejda Pepík, aby se Maruška zeptala na to, na co se mě ptá už 5 dní před spaním . „zeptáme Pepíka, na Pikota pojedeme podívat“ tak jsem jí vzala k autu ať se zeptá, tak krásně to stále opakovala a před Pepíkem nic . Jsem to brala diplomaticky, aby věděla, že za Piškotem nejedem proto, že nechce maminka, ale že se musíme zeptat, kdy budou doma. Ona je šikulka, ona to pochopila. Když však odjeli , tak Maruška začala strašně brečet, že chce s nima taky na Piškota, Chuděra nevěděla, že jedou do kostela, myslela si, že jedou domů do Holína. To bylo pláče. Vysvětlovala jsem jí, že zatím uvaříme oběd a babičky budou zpět coby dup.. . V pláči a vzteku mi rázně odpověděla „neci vařit“ :o)))) Tak jsem ji čapla a přenesla do bytu. Jak byla vevnitř, už na to zapoměla. Pomáhala mi loupat cibuli, nechtěla si ji nechat vzít a když jsme ji už potřebovala, abych ji oloupala celou, tak mě tu oloupanou naškubala na ty tlusté plátky. Nechápu proč nebrečela, nechtěla si ji nechat vzít, ta cibule měla pal jak blázen, oloupání 3 kousků jsem obrečela. Pak mě držela pórek při krájení, no šikula. Pořád hlásila, že to bude dobý a neustále si už chtěla chystat talířek :)))) .


Tady je už oběd, takhle Maruška sedává každý den . Dřív sedávala u stolu,ale teď si zvykla takhle , miluje svého koníka Toníka. Sedne si na něj obráceně a dlabe. Dnes se mi strašně líbilo, jak má rozčapený nožky u toho a jak ladí barevně. Sama si přinese bryndáček, pak si ho po jídle sama rozváže a uloží. Tuhle jí ho taťka zkusíl nezavázat a hned hlásila „povázky“ .


Po obědě jsme vymysleli plán na odpoledne, bylo mi líto neštastné Marušky básnící o Piškotovi. Že pobereme věci co jsou do bytu a pokud budou v Holíně doma, stavíme se na rychlou nedělní kávu a pak odvezem věci do bytu, já stáhnu chodbu a pak pojedem na nákup, neb mají mléko v akci a mám poněkud dochází, maje doma mlékofila. V Holíně doma byli, mamča že strejdovi zrovna vrátí tlakoměr, jež u nás už delší dobu zůstavá. Jak ho mamča vyháhla , tak Maruška okamžitě letěla, vykasala si sama rukávek a volala „já chci taky“ tak jsme jako měřili tlak, objevení písmenek na displeji bylo pro ní uspokojující. :)


Pak jsme vyrazili, tuhle fotku dát musím, ač v autě a nedostřená, tak tehhle úsměv mě drží při životě… Vyrazili jsme a Maruška hned hlásila že jedeme do Jičína. Říkame jí, že ne, je v Jičíně je, že jedeme do Holína k Pepíkovi a co tam bude? A Maruška vejskla „za Pikotem“ a hned jmenovala, že tam bude Pepík, Maruka, Ben a Piškot (ona občas to š tam řekne) . No ale než je začala jmenovat tak po tom vejsknutí řekla úplně přikazem „maminko jeď“ jsem zrovna zastavila, neb jsem vyjížděla z vedlejší silnice na hlavní a zezadu se podruhé ozval důrazný dětský hlásek : „Maminko jeď to jsme se vážně řechtali. celou cestu nám spívala, hlavně koledu „ježíkůů panákůů“ umí ji perfektně a třikrát stihla zazpívat „ skákal pes ů a jednou „kolo kolo mlýnský“ stejnak zírám, jak v tomhle věku umí už tolik písniček.


No a tady Maruščin milovaný Piškot. Maruška úplně nadšená, tahala mu myšku a nahlas se smála. No bylo totálně šťastná. Hladila Bena i Piškota, no šťastný dítě :o)))


Ale pokud by měla být fotka dne tak tato. Vykládala jsme u bytu auto, skříňku z bazaru (se mi potvora rozpadla aniž bych s ni dělala něco nenormálního , jen jsem ji přemisťovala. V banánové krabici byly i vejce a já to nevěděla,balila mamča co kde našla a co bylo potřeba odvézt do kutlochu. Já o těch vejcích nevěděla, to bych tu krabici nedávala kolmo, no. Já si hodina na střechu, než zamknu auto, aby nebyla promočená od sněhu až to roztaje a jak jsem si ji brala , tak na vě vypadly vejce, naštěstí se rozbilo jen jedno….no šikula no :o)))))



3 komentářů:

papagaja řekl(a)...

super že se rozbilo jen jedno a ostatní vydrželi ale musím velice velice pochválit že místo nadávání a křiku kvůli jednomu vejci jsi vytáhla foták a fotila superrr závislák

Dadouch řekl(a)...

Maruška je velká pomocnice a úžasné sluníčko. Liduš, krásně píšeš, ráda sem chodím číst a kochat se fotkama i scrapama ;o) jo a ta fotka s vajíčkem nemá chybu ;o)

dib řekl(a)...

fotka s vajíčkem je fakt parádní :-)
přeju ti, aby ses fakt mohla smát všem rozbitím a drobným ztrátám, a ty větší a bolestné, aťse brzo srovnají, liduš..