pátek 16. ledna 2009

16.1.2009 Děda mráz

Je pátek a my jdeme zase plavat. Od rána je mlha jak mlíko, že čekám, kdy narazím na Rákosníčka.

nazpátek jsem po cestě cvakala zimu zimičku, až se Maruška ač někdy hlásí „neci fotit“ sama ohlásila a povídala „maminko vyfoť Maruku“








Záleží na náladě a na stavu, ale jsou věci, který mě za určitý situace fakt nepomůžou. Snažím se vybudovat sebevědomí a když tohle čtu a leckdy slyším tak mě to fakt nepomůže. Vím že to píšou debilové bez mozku a já vím, že prožít to co já, že by to určitě ani neustáli, jenže jsou dny kdy se mi blbě dejchá. Nejradši bych jim to vpálila stejnou mírou zpět, jenže to já neumím jsem na to moc hodná a blbá, ač by potřebovali lískovkou na holou a posolit……







Po obědě jsme jeli do Ohavče, aby se tam udělalo pár nutných věcí. Tak jsem si ještě za zbytků světla zafotila. Bylo to tam všechno promrzlé na kost a zeď voda zamrzlá, na dveřích vrstva sněhu, kamna hučela, ale ze zdí zima sálala hodně dlouho. Kocour byl šťastnej , že tam není sám , ale zároveň v rozpacích, neb ho měla Maruška stále tendenci nahánět.


Takhle vybavená lítala po kuchyni, protože tam byla zima a věčně větrala, protože byla unešená, že babička má ještě stromeček, tak otvírala do pokoje, kde bylo asi nula stupňů a tam vyskakovala na židli, prohlížela ozdobičky a ty komentovala a u toho zpívala „Ježíků, panáků“ celou koledu a pak tu o Bětušce, to byla k sežrání. fakt krásně srozumitelně zpívá.


No a v chodbě je Betlém, jelikož se změnilo sestavení nábytku neb odešla stará lednička a tak je v Ohavči vysoká a s mrazákem, tudíž jinde, neb tam být nemohla, tak nemuže být postavený celý, celý má odhadem něco přes 2 metry, nikdy jsem ho neměřila, ale je úžasnej a je v něm všechno co připomíná mládí, zimní večery, kdy děda vyřezával Betlémy , Vánoce i dědův pohřeb, kdy byla zadní stěna od Betléma složená u zdi a pamatuju si, jak děda jednou vyprávěl, co na které části obrazu je, pozadí je obraz malovamý místním malířem, není to jeden pohled, ale to krajina sestavená s kousků okolí.


Třeba tahle chalupa, kousek jetej časem, ale já v tom odchlípnutým kousku vidím dědovy prsty, jak to tehdy lepil , ty chaloupky. A na kopečku, jež se tam ve zkrácené verzi nevešel, stál celý Karlštejn. Dýchaj z toho starý krásný časy. A Maruška nadšená jak mi tenkrát, stále utíkala, do chodby, kde bylo pod nulou a volala „Betlén chci, na Betlén du „ občas se jí to povedlo i s M.



Mám i lepší fotky ale z týhle kouká, jak Maruška , dřepěla u kocoura a hustila do něj „kocourku, hamej Maxíka , dobej je „ v první fázi si namočila ruku v tom zbytku Maxika a cpala mu to rovnou do tlamy, to jsme ji zatrhli, tak tu to potom nabízela přímo z kelímku. No šťastná až na půdu, když obětovala skoro půlku svýho milovaných Maxika, to je co říct :o))))

Akorát jsem myslela, že z Ohavče přivezu další věci do kutlochu. Když jsem přinesla topení a podobný věci, tak jsem chtěla jít do stodoly, zjistila , jsme že není klíč. Strejda si ho omylem nechal v kapse, byl tam opravoval nautilu ve sklepě. Dával nový jistič, neb se ten starý pokakal….Pak odjel a já zjistila že nemám klíč, tak jsem na něj čekala, přijel ještě jednou, neb něco potřeboval ještě a pak odjel, měla jsem klíč a zjistila že neodvezu nic. Nevím co se dělo, co potřeboval do stodoly složit , nebo proč, ale mé 3 hromady….1) odvézt, jen co se v bytě uvolní místo. 2) přebrat až uvidím, co se mi tam ještě vejde, zbytek uskladnit. 3) uskladnit. Tak to bylo všechno na paletě a u stropu. Nemůžu mu to mít za zlé, ale když už jsem uvolnila místo v bytě na další krabice na rozmístění, tak už se pro ně nedostanu, musím zas počkat až mi je sundá. Stěží jsem vydolovala Vál a šicí stroj, páč potřebuji do bytu něco ušít, ler látky jsou v bednách na paletě,ale aspoň připraven stroj. To samé mám u rodičů, taťka měl uklízecí záchvat a to co jsem měla roztříděné a věděla kde co je, a že si to odvezu. Tak mám taktéž na jedné hromadě. Takže znova.......................


2 komentářů:

Helen řekl(a)...

Liduš, vykašli se na ty idioty, co ti píšou po autě. Nesahají ti ani po kotníky. Divím se, že takoví idioti mějí vůbec psát. Držím palečky.

Kincsem řekl(a)...

To musí bejt legrační jak Maruška nahání kocoura. Z toho nápisu si nic nedělej, kdo něco takovýho udělá je pěknej ubožák. A kdo je takhle zlej, tomu se to jednou vrátí.