úterý 6. ledna 2009

6.1.2009 Mráz

Dnes jsem celé dopoledne běhala po doktorech . Jako první jsem byla u zubaře, za druhé u obvodní doktorky za účelem vyřešení mých dvou, ze čtyř zásadních zdravotních problémů. Doporučenky na jedno odborné pracoviště jsem se dočkala . akorát jsem tam strávila hodinu v nevalných dojmech , neb kromě mě tam bylo všem nad 70. Po 15 minutách jsem propašovala sestře do ruky doporučení a průkazku VZP a dalších 45 min minimálně jsem čekala na přidělení termínu. K problému číslo 2 jež mě ubíjí už celý týden a nemůžu spát mě bylo řečeno, že psychologa u kterého jsem si chtěla trochu porovnat své já, protože momentálně nevím co sama se sebou a potřebuju ukázat cestičku, kudy nabít nějaké trochu sebevědomí, protože ať vlezu kam vlezu, všude mě ho srazí dolů a já s tím přestávám umět bojovat, neb sil mi ubývá. Na to mi bylo řečeno, že psychologa nepotřebuju, jen normálního chlapa a to jsem Dr, jádro svého problému nelíčila , proč a jak. To znají jen vyvolení, v čem je zakopaný pes a ti mi řekli, že tohle už nemám šanci zvládnout sama. Tahle odpověď mě hodila do starých vlhkých kolejí.



Po obědě jsme šli jezdit na bobech, když je Maruška včera tak dětem záviděla , nevím čím to bylo, jestli ty socialistické lyžnice nebyli kompatibilní s demokratickým sněhem , prostě nám to nejelo. Na rovince prostě předek bobů byl ve vzduchu, s ním i Maruščiny nožky a několikrát se vyklopila ještě než jsme dojeli na svah, kam je to kousek. Ze svahu nám to prd jelo, protože Maruška je lehká. Chtěla ať jedu s ní, no sedátko bobu mi bylo dřív více akorát, teď bylo poněkud nedostačující, no ale šlo to, ale prd mám to stejně jelo. Marušce se to nelíbilo , a že jdeme domů.



Tak jsem to vymyslela , doma jsme přesedlali na sáňky a jeli jsme naproti babičce, která šla na nákup do Penny abychom ji pomohli s nákupem. Jenže jak jsme jeli do Penny, jež je kousek, cítíla, jsme jak mě štípou tváře, dnes bylo skoro -20°C, tak jsem přiložila Marušce na pusinku ruku abych ji zahřála , její heboučký tvářičky. Ona hned hlásila „ještě“ byla vážně zima, odmotala jsem jí z krčku šálu a udělala z Marušky zbojníka, koukala jí jen očička a ona ani nemukla a ještě si dávala pozor, když jí to spadlo. Ono to v tom třeskutém mraze bylo znát.



2 komentářů:

Jeje řekl(a)...

krasne zimnate fotecky! Kurna ja čůů snííííh :D

dib řekl(a)...

barbarkoo, to mě teda moc mrzí, žes narazila na takového blba.. to bych nevěřila, že je možné jako vyjádření kvalifikovaného profesionála, sakra!! i kdyby to byla pravda, a tvoje problémy vyřešil chlap, tak pro něho jsou jenom dvě cesty, buď ti dá nějakého schopného na předpis, nebo to prostě musí s tebou řešit jinak!!
pokud je to pro tebe nutné, a technicky možné, nezvdávej se a najdi někoho, kdo funguje opravdu pro pomoc lidem, co k němu přijdou :-/