Dnes nás čeká děsně prima den. Začali jsme vařením oběda u Jindry. Vzali jsme to z většího i s obědem pro mamču neb vymyslela plám, že se její narozeniny budou slavit venku v Ohavči na dvoře, ale už tam neměla nic z čeho by uvařila v neděli a do toho přípravy na oslavu tak jsme uvařili větší hrnec a bylo. Měli jsme kuřecí stehna v hříbkové omáčce s rýží, Maruška byla tak nedočkavá že učinila několik pokusů mi vytrhnout ještě horké stehno z hrnce se slovy „maso po mě“ ne že by jí to člověk nedal, ale bylo to tak horký, že jsme jí musela bránit aby se nespálila. Přednostně jsem ji naložila porci a dala jí na balkon než budu mít volné ruce na foukání ať to zatím chladne, než naložím nám a budu mít volné ruce na míchání a foukání… a Maruška si přitáhla na balkon židličku a už ďobala co se teplotně dalo. Pak jsme šli domů aby se Maruška vyspala , po obědě, u Jindry bych s ní bojovala hodinu a půl bez výsledku v postýlce to bylo rychlejší uspávání. Hodinku a něco se vyspala , aby byla čerstvá na noční rejdění a vydržela. Začali jsme v pivovaře ve Vrchlabí kde jste se stavili pro pivo a Maruška se seznámila s maketou kuchaře (vím že ta fotka letí ale po srovnání to nebylo ono) a chtěla přes silnici páč tam byly „kozy a slepičky“
Jeli jsme na Nový Texas. Večer se tam chystal koncert Fešáků . Během dne hrály dámské kapely . Maruška si tam zamilovala poníky nejdřív ji Jindra zaplatil 2 jízdy a já pak jednu s tím že je poslední, protože každej krok poníka byl ceněném zlatem.. ale Maruška byla tak štastná.. a jak rychle pochopila pak chodila ukazovala na poníky a říkala „zapať tohodle“ stejně si pro každou jízdu vybrala vždycky toho samého. Nakonec si odvedla Jindru ještě jednou , s maminkou nechtěla , protože ta řekla naposled a „strejda“ prostě neodolal jejímu nadšení a chtěl potěšit tu malou dětskou dušičku a zaplatil jí ještě dvě jízdy. Píšu to a tečou mi tu slzy, protože takhle se chová k dětem táta. ˇJá už dávno pochopila že táta není ten kdo děti zplodil , ale ten co se stará ,rozdává radost,plní přání…. ta myšlenka nevyplývá jen z dneška ale z dlouhejch nocí beznaděje, jestli někdy někoho takovýho pro Marušku a sebe najdu. Tolik holek mě utvrzovalo o tom že se to tak děje, ze svých zkušeností .. a já najednou vidím, že to tak doopravdy je. Když Maruška pak u fotek nebo na živo pak někomu povídá nadšeně „ to je můůůj strejda“ mám co dělat abych se nerozbrečela…. a teď to píšu a nevidím na písnenka….
Pak jsme navštívili mistní mini Zoo, prasátka , ponyho, kozu, ovci, muflona a pštrosa. To jsem si nikdy nemyslela , že pštros tak miluje suchej tvrdej chleba a jak o něj dokáže bojovat. Než ho stačíte dát ponymu , tak se mihne velikej zobák na dlohým keku cvakne a je po chlebu, jen dlouhým krkem jede dolů hranatá boule. :o)))))
Tak ještě jedna z podvečerní jízdy v zapadajícím slunku
Moje dnešní srdcovka, bohužel mázlá
Pak už nastal úžasnej koncert Fešáků a Maruška se vrhla na parket a nadále okupovala všechno co mělo 4 nohy. Byla to naprostá fantazie, sice jsem ji vychutnávala tak nějak v pohybu , ale Maruška byla tak šťastná, vydržela tancovat do 23h , asi 5 chlapů za mnou bylo, bylo že mám úžasnýho synátora a jakou má vydrž, se pak strašně divili , že je to holka :o))) To potěší, je to naše rebelka…. Maruška se pak při vyndávání z auta vzbudila, což jsem se divila. začala brečet že nechce domů , když jsem jí řekla , že jdeme spát ke strejdovi tak byla spokojená. jen zula boty a spokojeně zalezla sama pod peřinu a spala dál.
o přestávce Fešáků někdo vypustil 2 čínský balonky štěstí, chytla jsem druhej a až dost vysoko, i když vím že přeneseně to nefunguje, stejnak jsme si něco strašně moc přála….
0 komentářů:
Okomentovat